Hloupý cit (Drábek/Kratochvíl)

Tiše ulehám, zas usínám sám.
V hlavě zmatek mám, jí se zabývám.
Co mě přimělo, abych toužil podlehnout?
Zastavit... čas... S ní chtěl bych spočinout.

Jak se povznést mám, chci to zastavit!
Před láskou utéci, je to hloupý cit.
Nenechat se obelhat a citům podlehnout.
Zapomenout na vše, do dáli pohlédnout.

Ale jak tu tíhu unést mám
Ale jak se znovu narovnám?

Zase jsem se přesvědčil, jak moc slabý jsem.
Měl bych nad tím mávnout rukou, netrápit se jen.
Ale mě to zasáhlo, tolik chtěl jsem milovat.
O lásku se podělit, někomu jí dááát.

Jak tu tíhu unést mám.
Já už nechci býti sám.

Noc již skončila a přichází den... je to jak sen
A ty jako noční můra, vylétáš ze mě ven!
Ze mě ven!