Hyperaktivní jedinec
Basa je osazena dvěma snímači, jedním singlem u krku a u kobylky je humbucker. Na zadní staně těla se nachází ještě malinkatá dvířka, která skrývají devítivoltovou baterku, bez níž basa, ježto jest aktivní, prostě nehraje.
Nedalo mi to, odšrouboval jsem plastový kryt aktivní elektronikou a užasl jsem. Vypadá to skoro jako střeva počítače. Ani jsem se nesnažil v té změti kabílků a čudlíků větších či menších vyznat. Aktivní elektronika je prostě podstatou tohohle nástroje.
Aria IGB 48 hraje nezapojeně velmi tiše, má krátký a tupý tón. Nástroj, ačkoli je z masivu, bez zapojení do aparátu hraje jako hodně špatný mrzák z překližky. To bylo pro mě osobně hodně velké zklamání, protože basa jako taková jde celkem příjemně pod ruku, a pokud si vychytáte ten správně vysoký dohmat a prohnutí krku, což u tohoto kusu nebyl problém, poskytuje přiměřený hráčský komfort. Po zapojení do aparátu vstává díky naddimenzované aktivce basa z mrtvých. Čtyři potenciometry, určené k ovládání elektroniky, umožňují ohýbat zvuk, přidávat a ubírat všecky myslitelné frekvence, až se člověk ptá, jestli to pořád ještě je zvuk basy. Nástroj poskytuje díky aktivce obrovsky širokou paletu basového zvuku, já osobně velmi postrádám určitou přirozenou agresivitu a dravost tónu, které žádná aktivní elektronika nenehradí. Aria IGB 48 tedy rozhodně není mým šálkem kávy, ale rozhodně nemohu tvrdit, že je to špatná basa. Pokud tedy hledáte nástroj pohodlně hratelný, elegantní, se zabijáckým aktivním zvukem, ovšem také nástroj postrádající výše uvedené záležitosti (podle mě u basy velmi podstatné), může být tahle Aria tím pravým nástrojem pro vás. Její cena se pohybuje kolem cifry 9500 korun.