21.7.2011 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (50:33)
Herečka a zpěvačka Terezie Palková je příslušnice zcela nové generace českých písničkářů. Sama si skládá hudbu i píše většinu textů, ale oproti vyloženě sólově pojatému debutu Pif haf mňau (2009) tentokrát přizvala ke spolupráci několik dalších hudebníků. Mj. Michala a Miladu Ditrichovy, tedy baskytaristu a hráčku na perkuse z bývalého Hypnotixu, kteří celou desku zároveň spoluprodukovali (z čehož pramení i občasné ethno názvuky).
Nahrávka je především jako celek pojata nesmírně pestře. Nečekejte žádný folk, respektive žádné „trempírny“ – vyznavači rozdělávání táborových ohňů nechť se Terezii raději obloukem vyhnou. Tradiční folk to není už jen proto, že základem zvuku většinou je zpěvaččin akordeon. V důsledku toho jde spíš o jakési, velmi zjednodušeně řečeno, divadelně-šansonové písničky, svým pojetím blízké třeba tomu, co dělá Radůza. K čemuž logicky svádí zmíněný akordeon, nicméně Palková tu využívá daleko barvitější sound – sama hraje i na klávesy a kromě už zmíněných manželů Ditrichových přispěli svou troškou do výsledného rozmanitě vystavěného mlýna též hráči na kontrabas, bicí, elektrickou kytaru, violoncello, tabla nebo cimbál.
Ve srovnání se svou místy značně „rozjívenou“ prvotinou tato zpěvačka se sice – čistě „technicky“ vzato – nikterak výjimečným, přesto zajímavým hlasem nové album pojala jako by o něco vážněji či spíše dospěleji. Její chytré texty se spoustou zvukomalebných slovních hříček, vynalézavých metafor a asociací mají většinou ne zcela jednoznačné vyznění s mnohdy dovedně ukrytými významy. Každopádně Moje první tango je tu hravý a zábavný, onde znepokojující pohled do nitra přemýšlivé mladé ženy.

Zlatý hřeb: Moje první tango, Petrklíč
Zní to jako: moderní ženské písničkářství

Body: