24.3.2011 | Autor: Petr Korál

KP rec. (36:32)
Nikdy nikoho nepodceňujte a nezatracujte předem. Liberecká plus minus punkrocková družina Kohout plaší smrt existuje už půldruha desetiletí, ale prakticky po celou tu dobu byla považována za průměrnou, téměř ničím výjimečnou záležitost. Pravda, už její minulý počin Duševní výluka působil slibně, avšak to, s čím vyrukovala zkraje letošního roku, opravdu zaskočí. Veskrze příjemně zaskočí.
Poprvé totiž předkládá kolekci z valné části opravdu výrazných a nosných písňových nápadů. Rozuměj chytlavých a přitom vůbec ne primitivních. A k tomu má v rukou přinejmenším trojici dalších trumfů. Za á výtečného zpěváka Matěje. Za bé nelpění na obligátním punkovém kolovrátku. Například ve skladbě Kouřová se soubor přiměřeně inspiroval skapunkovou módou, Balada je de facto hard rock, někde se vynoří bezmála heavymetalové prvky... A konečně za cé na zdejší punkové poměry nadstandardně kvalitní texty – netradiční svými náměty a nepovrchní jejich zpracováním. Jinými slovy, nikoliv tisíckrát provařená, nýbrž do značné míry neohmataná témata prostá obvyklých banalit, frází a klišé.
Prostě a jednoduše: bravo, pánové, zdařilá práce!

Zlatý hřeb: Od osmi do pěti, Králičí rapsodie, Zítra ráno vstanu a opařím se čajem
Zní to jako: setsakra dobrý punk s přesahy jinam

Body: