Czech it: Kieslowski, Listolet a Nylon Jail

Šíří se to jako epidemie. Typické příznaky nemocného jedince můžeme shrnout takto: Kapely, o kterých píše Rolling Stone nebo NME, zná jako svoje boty. Ne však z živého hraní, nýbrž jen z desek. Na koncerty nechodí ze dvou důvodů, muzikanti z New Yorku a Londýna sem totiž dvakrát často nejezdí a místní kapely stojí za psí štěk, prý.

Ale česká hudební scéna, to už dávno není jen protiklad pivního undergroundu a vlezlých rádiových hitů. Česká hudební scéna, to nejsou jen Chinaski, Kabát a Divokej Bill. A co tedy, ptáte se?

Od toho tu je nová rubrika Czech it. Měsíc co měsíc vám bude představovat několik domácích muzikantů či kapel, o nichž nepochybně stojí za to vědět. Postará se o to, abyste je nepropásli, až budou hrát v klubu pár ulic od vašeho bytu. Czech it se vás pokusí pádnými hudebními důkazy přesvědčit, že u nás rozhodně není tak zle, jak se zdá.


Kieslowski Kieslowski

Kieslowski (www, Facebook)

Křehce a s lehkostí o nelehkém světě

On (David K. Pomahač - kytara) a ona (Marie Kieslowski - piano), pražská písničkářská dvojice vystupující pod jménem Kieslowski, společně tvoří hudbu už něco přes dva roky. Podobně jako třeba slovenští Longital sází na přitažlivý model hudebního dialogu, který v jejich případě vyniká především vzájemným prolínáním a doplňováním se dvou značně odlišných hlasů.

V textech dává duo přednost nevelkým uzavřeným obrazům, jež jsou vystavěny s důrazem na zvukomalebnost jazyka. Kieslowski toho neříkají mnoho, ale s o to větší naléhavostí se pak několikrát opakované věty nesou melodiemi. Jsou to „písničky o životě kolem nás a hluboko v nás“, uvažuje DKP. „O lásce, zklamání, smrti, životě, dětech, strachu, démonech, alkoholu, o srdeční arytmii, o ránech a nocích…“ Texty skladeb jsou většinou křehce lyrické, ale občas se v nich „chlastá“ a „střídají ženský“, žena muže „udusí ve spánku“ či „uškrtí v kuchyni“, takže není nutno Kieslowski obviňovat, že se na svět dívají přes růžové brýle.

Na začátku října vydali své druhé album s titulem Na nože, to navazuje na debutovou desku Tiché lásky (2011) a EP Tanečnice z ledna 2012. Téměř celou tvorbu si můžete poslechnout třeba tady nebo na Bandzone profilu Kieslowski. To nejlepší z ní pak pochopitelně uslyšíte na živo: „Hrát budeme všude, kde o nás bude zájem. Koncerty jsou náš život, naše krev,“ říká zpěvák a kytarista DKP. Nezapomeňte tedy sledovat stránky.


Listolet Listolet

Listolet (www, Facebook)

Folkové křepčení v barevném dešti letících listů

Z plodného podhoubí brněnské scény vyrůstají muzikanti všeho druhu, ale ukazuje se, že podmínky svědčí obzvláště folkařům. Důkazem budiž kapela Listolet, která takto „vyrostla“ před necelými dvěma roky. Jak sami listoletci říkají, v jádru nezapřou své folkové kořeny a vášeň pro pěkné písničky, ale protože je baví balancovat na hraně žánru a třeba i experimentovat s elektronikou, jsou na poměry brněnské alternativy, jejíž vliv nepopírají, pouhá „popina“. Velmi sympatická „popina“, doplňuje autorka článku. Hudba s kytarami, klavírem, akordeonem, trubkou, bicími, saxofonem, mandolínou, xylofonem – a podzimní duší.

Co znamená slovo „listolet“, to ve výkladovém slovníku nenajdete, ale kapela vám to ráda objasní. Existují dokonce dvě verze: „Pro romantiky: listolet je okamžik, kdy listí už není na stromě, ale ještě nepadá, jak je tomu v listopadu, nýbrž letí. (…) Pro cyniky: listolet vznikl zkomolením odborného označení průmyslového stroje na výrobu záchodových mís – ‚lis toalet’.“

Šestičlenná kapela má od konce září na kontě eponymní debutovou desku, s níž vyrážejí na turné. Nejbližší zastávka bude 15. listopadu v Opavě, kompletní seznam koncertů (a ukázky tvorby) najdete na stránkách Listoletu nebo na jejich Bandzone profilu. Přijďte si je poslechnout a šiřte nadšení dál, protože pak se možná budou dít věci. Až totiž listoletci budou slavní a vydělají hodně peněz, budou „skupovat smrkové monokultury a velkolány a místo nich sázet remízky a listnaté lesíky, aby se mělo na podzim co barvit.“ A to zní dobře.


Nylon Jail Nylon Jail

Nylon Jail (www, Facebook)

Chladná něha a prach elektrozápadu

Člověk by si myslel, že některé žánry jsou nezkombinovatelné. Co říkáte třeba na propojení country s elektronikou? Umění ale nezná hranic a olomoucká šestice Nylon Jail teprve ne. Členové kapely o sobě tvrdí, že jsou hudebně schizofrenní, stejnou měrou je fascinuje hudba akustická i elektronická. Když se v lednu letošního roku dali dohromady, tvořit skladby v duchu electro country se tak nabízelo jako jasný směr. „Ve chvíli, kdy jsme se bavili o nějakém smysluplnějším poslání kapely, než jen vyluzovat tóny, jsme došli k myšlence poukázat na příliš uspěchanou a předimenzovanou dobu, které chybí více jasnosti a přímočarosti,“ uvažuje zpěvák Nylon Jail Jiřin Jirák (ex Two Men). A dodává: „Kombinace osvědčeného a dobrého z dob dřívějších a dnešního moderního a lidštějšího světa je podle nás cesta k lepším zítřkům.“

Upozorněme na fakt, že modernost pro Nylon Jail nekončí jen využitím elektroniky. Nedávno se blýskli na olomouckém koncertě, konajícím se v rámci festivalu světla a videomappingu, když budovu radnice přeměnili v promítací plátno a hraní doplnili 3D projekcí. A „videoklipy“ pochopitelně nepřijdou vniveč. Právě startuje turné s názvem Devil is a Cowboy, v rámci nějž se kapela plánuje představit ve dvaceti městech; během listopadu a prosince chce stihnout Moravu, v lednu a únoru pak Čechy.

Debutovou desku by Nylon Jail rádi vydali na jaře příštího roku, takže se zatím musíme spokojit s několika skladbami, které jsou k poslechu na Soundcloudu nebo na Bandzone profilu kapely. Anebo se vydat na koncert (věřili byste, že electro country dokáže být i psychedelické?).

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.