Celkem si vážím pana Štefla a jeho obrovského přehledu ve světě rockové muziky. Už vícekrát jsem si ale u jeho článků a seriálů říkal, že to s tím škatulkováním a rozdělováním všeho do kategorií, podkategorií a podpodkategorií trochu přehání. Hudba přece jenom není ani katalog elektronických součástek, ani učebnice matematiky, aby se něco zařazovalo do rubriky 2.1.1.3. Chápu, že to asi dělá kvůli přehlednosti, ale všeho s mírou. K tomuto mému příspěvku mě vyprovokoval až poslední článek pana Štefla: Letem kytarovým světem - Hudební poetika rockového fenoménu. Škatulkovat do nějakých nesmyslných kategorií hudební poetiku a inspiraci umělců mně přijde už opravdu hodně absurdní. Tak trochu něco ve stylu politického školení mužstva za bolševika: "Hlavní zdroje tradic naší lidovědemokratické armády". Škatulkovat něco tak abstraktního a vysoce individuálního, jako je hudební (nebo vůbec umělecká) inspirace a ještě ty kategorie označovat čísly, je už fakt směšné.

S pozdravem

Petr Polák