Béla Bartók: Klavírní koncerty

Klavírní koncerty Bély Bartóka neodmyslitelně patří (zhruba od poloviny šedesátých let) na dirigentský repertoár Pierra Bouleze – s tím, že hlavní pozornost Boulez věnoval prvním dvěma. Nyní máme v ruce srovnávací nahrávku všech tří, každý je interpretován jiným sólistou a orchestrem.

Bartókova hudba (koncerty nevyjímaje) se vyznačuje zvláštní kombinací niternosti, témbrové drobnokresby, quasi folkloristických naivi-stických elementů a tanečně rytmické bezprostřednosti. Pokud interpret některou z těchto složek potlačí, je výsledek vždy o cosi ochuzen.

Ze všech tří nahrávek bych nejlépe hodnotil Klavírní koncert č. 2 v podání Leifa Ove Andsnese a Berlínských filharmoniků – je zřejmě nejkomplexnější. Dokonalost v detailech (souhra, frázování) je samozřejmostí, k tomu přistupuje sólistova energie a rytmická dravost. Boulezův cit pro tektonické vrcholy skladby je přímo ukázkový, orchestr zní plně, nikoliv hrubě. Nahrávka Klavírního koncertu č. 1 (Krystian Zimerman, Chicago Symphony Orchestra ) je naopak zajímavější v tišších pasážích – Zimerman je perfekcionista s dokonalou tónovou kulturou, ve vypjatých místech je však příliš uměřený a málo expresivní (totéž platí i o orchestru). Artikulace synkopického tématu třetí věty je někdy toporná až nepřesná, schází jí rytmický odpich. Klavírní koncert č. 3 (HélÉne Grimaud, London Symphony Orchestra ) zní nejméně přesvědčivě, ve druhé větě se vyskytují překvapivé intonační nedostatky (akordy ve dřevech), ve třetí větě rytmické. Sólistka navíc poměrně zvláštně (a rušivě) artikuluje téma druhé věty – akordy v levé ruce hraje neustále se zpožděním oproti melodii v pravé.

Celkové vyznívá nahrávka kladně, každý posluchač má možnost ocenit klady i zápory jednotlivých interpretačních přístupů.

Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal Music

Stopáž: 76:25

EAN: 002894775330

Body: 4 z 6

Sdílet článek: