Pocta Gustavu Mahlerovi

150. výročí narození Gustava Mahlera, jež jsme si připomněli 7. července, byly v závěru sezony České filharmonie věnovány tři mimořádné koncerty. Na dvou z nich se představil známý severoněmecký Schleswig-Holstein Festival Orchester , který roku 1987 založil jako první svého druhu v Evropě Leonard Bernstein. Je tvořen nejtalentovanějšími z adeptů do 26 let, kteří se na konkursech, konaných pravidelně v zimním období po celém světě, ucházejí o příležitost rozvíjet své schopnosti za pomoci renomovaných hudebních profesionálů. V Praze těleso vystoupilo pod vedením předního mahlerovského interpreta Christopha Eschenbacha , jenž je od roku 2004 jeho šéfdirigentem, sólistou byl barytonista Matthias Goerne , kterého jsme s mahlerovským repertoárem měli příležitost slyšet i na letošním Pražském jaru. Oba němečtí interpreti jsou pravidelnými hosty České filharmonie a díky Eschenbachovým pianistickým aktivitám spolu intenzivně pracují nejen v oblasti orchestrálního, ale i komorního repertoáru.

První polovinu koncertu, který se konal 4. 7. v Dvořákově síni Rudolfina, otevřela pětice Rückertových písní , komponovaných Gustavem Mahlerem na texty z básníkovy sbírky Őstliche Rosen v letním období let 1901 a 1902. Matthias Goerne, který disponuje plným měkkým tónem vřelého charakteru, přesvědčil ve své interpretaci v první řadě dokonalou technickou propracovaností – absolutní intonační čistotou, precizností v hudebních detailech, hladce klenutými legaty a příkladnou artikulací. Právě ta byla nápomocna kouzlení se zvukovostí slov umocňujícímu jejich obsahovou kvalitu. Pod promyšlenou výstavbou předvedl sólista pestrou hru s paletou dynamických a barevných nuancí, jimiž obohacoval nejmenší prvky hudebního materiálu a v převážně subtilně laděném zhudebnění díla introvertní povahy odkryl emocionální bohatost a hloubku. Mimořádně působivé provedení zprostředkovávalo poetiku jednotlivých písní oduševnělým a niterně naléhavým projevem a zcela zrcadlilo hudebně-literární dokonalost díla.

Ve stejném období, kdy vznikaly Rückertovy písně, pracoval Mahler na své 5. symfonii cis moll . Více než hodinová skladba znamenala kdysi vůbec první dirigentské setkání Christopha Eschenbacha se symfonickým dílem Gustava Mahlera. Její reprezentativní, technicky téměř bezchybné provedení strhovalo angažovaným přístupem mladých hudebníků i sofistikovanou dirigentovou koncepcí, kterou charakterizovaly vzrušivě prudké, ale kontrolované kontrasty, frekventované i v detailní výstavbě. Ačkoli orchestr prochází častou personální obměnou, zaujal vypracovaným, homogenním a kompaktním zvukem se širokou škálou barevných odstínů. Žesťová sekce hrála s intonační čistotou a kovově lesklým zvukem, smyčce tvořily kompaktní zvukový základ s výraznými špičkami v exponovaných pasážích. Navzdory politováníhodně nízké posluchačské účasti, kdy zela téměř třetina sálu prázdnotou, byl orchestr za skvělý výkon odměněn nadšeným potleskem vstoje.

Sdílet článek: