Robert Cray

Roman Helcl, 18. 11. 2003

Robert Cray je čerstvě padesátiletý bluesman, známý jako vyznavač starých zvuků, držitel pěti ocenění Grammy (převážně v bluesových kategoriích), vášnivý zahradník a kuchař. Může se také pochlubit vlastním signovaným modelem stratocastera, který vyrábí firma Fender ve svém Custom Shopu. A právě jeho charakteristický čistý kytarový zvuk a citlivá hra prstů, doprovázena dokonalým zpěvem, zcela jistě zaujme při poslechu jeho nahrávek. Na první poslech se zvuk jeho stratu možná zdá tenký, ale po delší době člověk lehce podlehne jeho sladkému tónu. Každopádně Eric Clapton Roberta Craye označil za nejlepšího "dotekového" hráče na světe.

Svou první kytaru Robert Cray dostal, když mu bylo dvanáct. Byla to Stella od firmy Harmony. Brzy nato si pořídil první elektrickou kytaru s jedním snímačem od stejného výrobce a údajně ji má, i když rozbitou, dodnes. Ke svému zvuku se ale, podle vlastních slov, dostal spíše náhodou než cílevědomým hledáním: "Když jsem hrával na gibsona, měl jsem kulatější zvuk, ale chtěl jsem takový, jaký jsem slyšel u Philippa Guye (bratr Buddyho Guye). Nakonec jsem si pořídil strata, zněl tak jasně, a to mělo na můj zvuk velký vliv. Vždycky používám čistý zvuk ze zesilovače, a prostě jsem nebyl schopný najít zvuk, který by zhutnil strata bez toho, abych použil nějaký efekt. Během hraní používám obě mezipolohy snímačů a během závěrečné fáze sóla přepínám na prostřední nebo kobylkový snímač."

Robert Cray se úplně vyhýbá efektům, snaží se o čistý bluesový tón: "Takový zvuk dosáhnete spíše frázováním a úhozem na struny, ne efekty. Efekty prostě přeplácají váš typický zvuk, takže už vůbec nezní jako váš. Dost na tom, že všichni hrajeme na straty!"

Kytary

Crayův tón samozřejmě ovlivňuje i jeho signovaná kytara - Robert Cray Stratocaster. Je to kombinace modelů stratů z roku '58 a '64. Ve Fender Custom Shopu se snažili udělat krk, jehož radius by měl něco z obou. Zpočátku se kytara vyráběla s pražci standardní velikosti, ale později začal Robert Cray hrát na širší, takže novější modely jsou již osazovány jumbo pražci.

Během turné k desce I Was Warned s sebou Cray vozil šest kytar. Tři z nich byly jeho signované modely (s většími pražci), kromě toho měl ještě dva standardní straty a kytaru Steel Deville, vyrobenou v Paříži Jamesem Trussartem. Tvarem se podobá nejvíce telecasteru, a prý hraje jako dobro. Její tělo je duté, vyrobené z ocelových plátů, a má palisandrový hmatník osazený dvěma snímači Joe Barden. V těle kytary je klasický šroub, kterým se reguluje pnutí.

Když Cray natáčel svou předposlední desku Shoulda Been Home, používal kromě svých signovaných stratů ještě '58 Stratocastera (např. píseň Love Sickness) a jednoho japonského strata (Already Gone). Skladby Anytime, Out of Eden a Help Me Forget nahrál na luxusní lubovku Gibson LeGrand a v několika věcech vzal do ruky zmíněnou Trussartovu Steel Deville. Akustické doprovody jsou natočeny na kytaru Guild 45th Anniversary Jumbo a rytmický part ve skladbě Anytime Cray zahrál na Fender Tele-Sonic (pololubová kytara se snímači DeArmond).

V současné době s sebou Robert Cray bere na koncerty tři signované modely v barvách Purple, Sunburst a Green a samozřejmě kytaru Trussart Steel Deville. Natahuje struny D'Addario .011, .013, .018, .028, .036 a .046.

Aparáty

Během posledních deseti let Robert Cray vystřídal několik aparátů. Například po vydání alba I Was Warned hrál na dva fendery - na starého Super Reverba a na nového reissue Twina. Toho si přikoupil, protože chtěl hlubší tón, ale Super Reverbu dává přednost pro jeho tremolo (používá jen knoflík intenzity, aby dostal pěkně pomalé vibráto) a zvuk čtyř desetipalcových reproduktorů. Oba aparáty současně snímal mikrofonem a jejich zvuky míchal dohromady.

Deska Sweet Potato Pie je zase nahraná na zesilovače Magnatone a Matchless 1135 doplněné bednami se čtyřmi desetipalcovými reproduktory. Magnatonu zůstal věrný i při natáčení alba Shoulda Been Home. Kromě toho se však zamiloval do starého Bassmana (opět se čtyřmi desítkami), na kterého nahrál většinu partů, a v písni Already Gone použil zesilovač Donovan.

Dnes na pódiu používá tři aparáty - mezi dvěma zesilovači Matchless Clubmany 35 s reproduktory ES 410 je umístěno kombo Fender Bassman.

Naživo používá také kytarový rack s efekty Zack Engineering Vibroman 1.0, dva Peavey Valve Verbs, Furman RR15 Power Strip, ladičkou Korg DT-1 Pro Rack a kytarovou vysílačku Samson UR-5D Wireless Reciever.

Nedávno nám náš kamarád Bradley Stratton vyprávěl, jak navštívil v New Yorku společný dvojkoncert Roberta Craye a Bonnie Raitt. Crayovo vystoupení jej natolik ohromilo, že dokonce překonalo dojem z vynikající Bonnie Raitt. Proto je velká škoda, že Robert Cray dosud koncertně nedorazil i k nám. Jistě bychom se přesvědčili, že to má zatraceně v rukou.

Diskografie:

Time Will Tell (Sanctuary 2003)

The Best of Robert Cray - The Millennium Collection (Mercury - 2002)

Shoulda Been Home (Rykodisc - 2001)

Heavy Picks - The Robert Cray Band Collection (Mercury - 1999)

Take Your Shoes Off (Rykodisc - 1999)

Sweet Potato Pie (Mercury - 1997)

Some Rainy Morning (Mercury - 1995)

Shame + a Sin (Merkury - 1993)

I Was Warned (Mercury - 1992)

Midnight Stroll (Mercury - 1990)

Don't Be Afraid of the Dark(Mercury/High Tone - 1988)