Muzikus.cz homepage

ostatníEscape Forever, Praha, 23. únor 06

28.2.2006 | Autor: Barbora Machková | sekce: živě

 fotogalerie
Escape slavil, aneb ironii budiž sláva!

Label Escape se rozhodl rezignovat na oficiální i neoficiální ceny naší hudební scény. Proč by „escapaci“ také čekali, až je někdo ocení, když si takové slavnostní předávání mohou udělat sami a navíc v kruhu rodinném? A tak se stalo. Vy, kteří jste se ve čtvrtek 23. února potloukali v Paláci Akropolis, dál nečtěte. Vy ostatní litujte, že jste si nechali večírek Escape forever ujít.

Escape je potomkem firmy EMI. Od roku 2000 se mu podařilo vydat řádku hodně slušných českých kapel. Jen namátkou Southpaw, Priessnitz, Iva Frühlingová, Ecstasy Of St. Theresa, Bow Wave, November 2nd, nebo Kryštof. A jak jinak by měl label slavit než muzikou? Akropole byla poloplná – lidi se na sebe nemačkali a sem tam z černé masy vykoukla známá hlava Jana P. Muchowa (EOST), tu Klárky Nemravové (Tata bojs), jindy Jaromíra Švejdíka (Priessnitz). Velký sál duněl od půl osmé. Prvních třicet minut patřilo Ivě Frühlingové, která očividně měla nazkoušeno na turné, na které za pár dní vyjíždí. Písně převážně z jejího debutového alba Litvínov za sebe řadila lehce a uvolněně.
Pokud vám ten večer nemělo nic utéci, museli jste v sále pobývat až do konečné desáté hodiny bez přestávky. Přestavování aparatury totiž zaplňoval moderátor michal nanoru a s ním i předávání cen. Ty se podobaly cenovému štítku v „nadštítkové“ velikosti. Jednu vyfasoval i Jan P. Muchow - v kategorii „Klid roku“. Milá to narážka na netrpělivě očekávanou desku Ecstasy OF St. Theresa. „Doufám, že tohle za rok neobhájíme,“ sděloval své dojmy Honza.

Poté nastoupila na podium lahůdka – Umakart Revival Band v čele s michalem nanoru. Než se divák stačil rozkoukat byl revival pryč. Svým kratičkým výstupem si ale podmanil celý sál a živná půda pro ocenění „Singl roku“ byla na světě! Nálepku získal výtvarník a režisér Tomáš Luňáka, který tak zvítězil tak na nominovanými Ivou Frühlingovou a Richardem Krajčem. Na podium krátce vpadli Roe-Deer.

Hned po Roe-Deerech následovala cena v kategorii „Rodinné album“. Tu si po zásluze odnesl čerstvý otec Dušan Neuwerth. Pak začala pařba – alespoň počítačová. Honza Muchow se chopil herní konzole a skrze projekční plátno celému sálu ukázal, co dělá ve svém volném čase. Ve virtuálním fotbalovém utkání proti sobě stálo representační mužstvo ČR a manšaft labelu Escape. Doteď panují dohady, na čí straně Honza Muchow vlastně byl. Utkání totiž po nekonečných dvaceti minutách skončilo 3:1 pro reprezentaci ČR. Každopádně nebýt pumpy večera – kapely Priessnitz, která o pár minut později dostala diváky opět do varu, tak by do konce Muchowovy exhibice vydržel málokdo. Stoupající nudu fotbalové projekce rozčísli až Priessnitz a hudební průřez jejich tvorbou. Síla zážitku na straně kapely i publika by se dala měřit jen stěží, kór když bylo finále večera ozdobeno křtem zbrusu nového singlu Střepy.

Nehledě na to, že labelu ještě nějaký ten vavřín za uplynulý rok může připutovat (ne všechny ceny jsou už rozdány), oslava to byla příjemná. Možná by se k dotvoření nadsázky hodily cedule se sponzory a následný bohatý raut. Ačkoli v paměti neúspěšně pátrám po tom, komu by ta „opravdová oslava“ se žranicí na závěr mohla chybět. Zdálo se, že ti v sále ji nepotřebovali a ti, kteří by takový druh oslavy postrádali, do Akropole vůbec nedorazili. Milí Escape, blahopřejeme!
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/Escape-Forever-Praha-23-unor-06~28~unor~2006/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.