tag: TECHNIKY HRY? A JAKÉ?
5.8.2016 Tak. Dnešním dílem zakončíme tuto minisérii, která doplňovala dlouhá léta již trvající seriál pod obecným názvem Teorie. Za ta léta jsme si uvedli bloky Teorie ve zkratce (1/2004-7/2009), Notace aneb Co se ozve, když se napíše (8/2009-3/2010), Stupnice? A jaké? (4/2010-12/2011) a Akordy? A jaké? (1/2012-12/2014).
22.7.2016 Na rozdíl od předcházejících dílů si dnes uvedeme „jen“ jedno téma, a tím je trylek. Neprávem lehce zapomenutý prvek hry, který ale výrazně obohacuje sólové běhy (zajímavý je mj. třeba i při použití wah pedálu).
23.6.2016 Dnes se nespokojíme „pouze“ s jedním tématem, s tlumením tónu pravou a levou rukou, ale zařadíme si sem i škrtání a škrábání trsátkem po strunách, protože ve všech případech jde vlastně o záměrné potlačování znělosti tónu za účelem vytvořit kvalitativně nový zvuk.
28.5.2016 Volume (Příklad 1-3) je často opomíjená, ale přitom velice efektní a osobitá záležitost (viz třeba Radim Hladík). Tón je tvořen tak, že po jeho zahrání při vypnuté hlasitosti na kytaře (či volume pedálu) hlasitost z nuly na požadovanou hodnotu opět zvýšíme.
11.5.2016 Vibrato neboli mírné či výrazné kolísání tónu je další z podstatných základů tvorby osobitého tónu a feelingu. Obecně platí, že ho můžeme dělit dle intenzity (jak je široké, o kolik se mění výše tónu), podle rychlosti (jak rychle komíháme tónem) a dle toho, jak ho vytváříme.
10.4.2016 Arpeggio můžeme chápat ve dvojím smyslu. Za prvé jde - nejenom na klasické kytaře - o styl hry, kdy se akordy či harmonické intervaly hrají rozloženě, rychlým způsobem. U klasiky jde většinou o arpeggia směrem nahoru, u elektrické kytary se tomuto stylu nejvíce blíží představa zahrání akordu trsátkem nepříliš rychle.
14.3.2016 Přirozený flažolet vzniká brnknutím na některou z prázdných strun a přiložením bříška prstů v uzlu kmitu struny, tedy z hlediska znělosti nejlépe nad 5., 7. a 12. pražcem (a analogicky dalšími pražci).
15.2.2016 Takže dnes máme také dvojici techniky hry, ale na stejně odvozeném základě. Slide bez bottlenecku (Příklady číslo 1-3), to jsou glissy, skluzy, kdy při plné znělosti sklouzneme po struně prstem.
12.1.2016 Dnes jsme dali dohromady dvě techniky hry, z nichž každá má svůj nezastupitelný význam. Hra prsty zahrnuje velice širokou a specifickou oblast, ze které si přiblížíme pouze to elementární. Výhody? Vyhrání i těch pasáží, které lze trsátkem zahrát velmi obtížně, ba je to až nemožné.
2.1.2016 Ohýbání tónu je jedna z pěti vysoce osobitých záležitostí tvorby feelingu každého kytaristy. Obě techniky spolu velmi úzce souvisejí, v podstatě stejně jako hammer-on a pull-off z minulého dílu našeho seriálku.
1-10 (12)
1
2
