18.8.2002 | Autor: Alex Švamberk

AVIK obě (46:34 / 44:25)
Zvlášňý škola bývá považována za punk, ale lepší by bylo hovořit - a to stále s jistou nadsázkou - o pop punku. Řada písní má patřičný tah, protože ostrý riff nabroušené kytary podporuje rovný rytmus bicích, ovšem skoro nikdy jim nechybí zpěvná melodie, často ještě zdůrazněná kníkajícími klávesami. Najdeme je v hybném Za vodou i v úderné Rakouské nebo v Málo, takže jen Tělo si zachovalo punkový důraz. Kecy jsou sice také tvrdé, ovšem blíž než k punku mají ke špinavému novovlnnému rock'n'rollu Jasné Páky, zatímco Psí by se dala označit za punk'n'roll. Ale na albu se objevila i tancovačková parafráze Bigbít nebo nasládlá balada Probouzení, kterou shazuje jen lolitovské téma textu. Skutečné ledví však naplno odhalí až bonusy Hrablem, Tancujem a Foddbal - ve skutečnosti Zvlášňý škola představuje jen modernější reinkarnaci zábavového rocku. V hudbě se jí s výjimkou už zmíněných bonusů daří jakžtakž udržet laťku, takže se alespoň prozatím není potřeba obávat Mašinky, což ale v žádném případě neznamená, že by tvorba skupiny představovala něco více než dobré řemeslo. A o textech je lepší pomlčet.

V zásadě totéž platí i spřízněných Pod stolem. Po řemeslné stránce sice jejich hospodský rock není tak dokonalý - je těžkopádnější, má však přece jen blíž k punku. Pod stolem jsou důraznější a údernější, nerozmělňují tolik svoje písně melodiemi, i když zpěv je nestylově uhlazený a hudbu strhává zpátky, místo aby ji hnal dopředu. Lepší jsou proto rychlejší písničky jako Lesba nebo Andělé. Rajc Songs jsou sice rockovější, ale nudnější, byť skupině vypomohla řada hostů - zejména zpěváků - kteří přece jen dojem vylepšili.

Psáno pro: &musiQ 2002/08