24.1.2002 | Autor: Leoš Kofroň

BMG (54:26)
Jako se francouzský snímek Amélie z Montmartru svou nevšední poetikou dokonale vymyká ze současné filmové produkce, i jeho hudební doprovod ani vzdáleně nepřipomíná sterilní romantiku smyčcových aranží, jak je známe z jednotného mustru zručných konstrukterů Michaela Kamena, Hanse Zimmera či Jamese Hornera.

Hudební skladatel Yann Tiersen sice rovněž využívá romantických motivů, ale jeho skladby, v nichž dominuje především akordeon a piano, jsou spíše intimnějšího charakteru a jemné odstíny nálad byse v nich daly odměřovat snad na lekárenských vahách. Povětšinou ovšem nejde o muziku komponovanou speciálně pro tento film.

Tiersen již sice spolupracoval například s André Téchiné (na snímku Alice And Martin), hlavně se ale věnuje vydávání regulérních alb. Dosud jich přichystal pět (na tom posledním s názvem LAbsente například spoluúčinkuje 'zasněná šansoniérka' Lisa Germano, která nahrávala též u 4AD) a právě v nich režisér Jean-Pierre Jeunet převážně zalovil, když hledal vhodné hudební napojení ke své Amélii.

Byla to šťastná volba. Tiersen vytváří jakýsi druh 'staromilecky' znějícího ambientu prostoupeného nostalgií i veskrze pozitivními (i když v žádném případě nijak bujarými) vibracemi a nepřeslechnutelnými odkazy na domácí hudební kořeny. To vše si s postavou nevšední a veskrze dobré skutky konající dívkou i podmanivě snovou atmosférou pařížského Montmartru vyšlo dokonale v ústrety.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01