6.6.2010 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad/EMI (52:28)
Po spíše výplňovém „havlovském“ minialbu ... a ten Clintn, on mi hýkal se známý litvínovský písničkář připomíná dalším neřadovým nosičem. Coveranto totiž přináší v drtivé většině již dříve vydané, avšak zároveň zcela jinak zvukově uchopené Baumaxovy skladby, natočené s doprovodem tělesa Hněddé smyčce. A výsledek?
Třeba skladbě Muž, který prohrál „šmidlalové“ (to je samozřejmě fór, nic ve zlém!) vtiskávají nesnesitelně patetický ráz a i v některých dalších případech bylo jejich zapojení spíš jen efektní než skutečně efektivní, ovšem většinou naštěstí platí pravý opak: nový, invenčně ušitý aranžerský kabát Baumaxově nezaměnitelně svérázné poetice rozhodně sluší přinejmenším stejně, jako jeho základní plus-minus folková výrazová poloha.
Nahrávku na každý pád oživili i hosté jako Dan Bárta (ten v písni Umělci doslova exceluje!), Matěj Ruppert, Oto Klempíř, Lenka Dusilová nebo trumpetista Radek Němec, jenž Nonšalantního bonvivána přirozeně posunul až někam k divokému a přitom fajnovému jazzíku. Málem bych zapomněl s dravou rytmikou byla pro změnu pojata jako šťavnatý bigboš a znovu nastoluje otázku, jestli by Baumaxa přece jen neměl po letech zauvažovat o znovusestavení alespoň příležitostné rockové kapely...

Zlatý hřeb: Málem bych zapomněl, Romale rap
Zní to jako: osobité autocoververze neméně osobitého písničkáře


Body: