28.1.2009 | Autor: Josef Rauvolf

Indies Scope Records (49:15)
Litomyšlská kapela svým názvem tak trochu klame tělem – zaprvé žádné trio, ale oktet, a k Riu mají hoši a jedna dívka také dosti daleko. Pokud ovšem nepočítáme občasné stopy latiny. Inspiračních zdrojů bychom zde ale našli daleko více, hned v druhém kousku Anička, dušička, kdy známou (tedy, doufejme, že známou) českou lidovku slyšíme v hodně jazzovém hávu – mimochodem se vybaví LP Týnom, tánom, na něž někdy počátkem 70. let aranžovali Karel Velebný s Jaromírem Hniličkou naše lidové písně. Folklórní vlivy nezapře ani ne minutová píseň s dlouhým názvem Solea con Derribo nato derribo rápido amontonamiento, po ní ovšem zazní kvákadlo a jazz, kterého je mimochodem na albu docela dost, vždy však vtipně zasazený do celkového kontextu, v Gummed Paperes dojde i na elektroniku a scratching. Výhodou Tria de Janeiro je stylová pestrost, ještě větším kladem pak je, že celkový výsledek nezní jako hudební guláš.

Zlatý hřeb: Byla cesta ušlapaná
Zní to jako: setkání latiny s Moravou


Body: