3.8.2007 | Autor: Martin Zoul

Virgin/EMI (59:53)
První dvě desky The Chemical Brothers se bez problémů kvalifikují mezi nejvýznamnější elektronické nahrávky minulé dekády. Zbytek jejich tvorby už ale tak snadno uchopitelný není – lze se shodnout snad jen na přínosu Chemiků k usmíření věčně rozhádaných táborů zastánců taneční a rockové hudby. Má to ale dva háčky: s křížením elektronických rytmů a kytar nepřišli pánové Rowlands a Simons jako první a navíc s ním začali dávno před vydáním svého nejvíc crossoverového alba Surrender.
Ozvěny této minulosti lze nalézt i na novince The Chemical Brothers, kterou ovšem nejlépe vystihuje rozpor mezi jejím sebevědomým názvem evokujícím klubovou kulturu v jejím rozkvětu a relativní neschopností dvojice vytvořit na desce hudební ekvivalent tvrzení „noc patří nám“. Taneční skladby na albu jsou povětšinou bezzubé a mají daleko k někdejší bigbeatové valivosti materiálu z první dvou nahrávek Chemiků i k houseovým vypalovačkám desek Surrender a Come With Us. Bohužel se ale nedá mluvit ani o sympatickém eklektismu předchozí Push The Button, místo něj nastoupila na novince strnulost, která se nejčastěji projevuje únavnými repeticemi základního motivu (příkladem budiž titulní skladba, ale i pilotní singl Do It Again).
Výjimky? Slušná post-acidová hříčka Saturate, psychedelická balada The Pills Won’t Help You Now a taky Fatlipem odrapovaný kousek The Salmon Dance. Ten si ale spíš zaslouží místo v nějakém kabinetu hudebních kuriozit, což snad nebude osud The Chemical Brothers. Na téhle desce pro to ale moc neudělali.

Zlatý hřeb: The Pills Won’t Help You Now
Zní to jako: hvězdy taneční hudby s prošlou záruční dobou

Body: