2.5.2002 | Autor: Petr Korál

Pohoda Records (23:03)
Těžko říci, zda lze nahrávku Teenage Dreams Die považovat za první album Stepson. Svojí stopáží totiž albovému rozměru neodpovídá, 'právně' je vše v délce do 25 minut 'pouze' EP (vzpomeňte na někdejší fórek Tří sester s albem-nealbem 25:01), avšak na druhou stranu obsahuje celých jedenáct písní. Svižných a relativně krátkých, ale zároveň naprosto regulérních.

Stepson jsou příslušníky zdejší hardcorové komunity zcela jednoznačně považováni za 'jejich' kapelu. Ostatně vznikli kdysi jako součást nesmírně silné strakonické HC-scény. Ovšem to, co hrají, je daleko spíš - aspoň po hudební stránce - punk rock. Ještě přesněji: rychlý a zároveň nesmírně melodický punk rock s akcentem na sdělení, promítající se nejen v naléhavém výrazu zpěváka. Napadá mě termín emo punk... Díky vzdušným a nesmírně chytlavým melodiím takříkajíc hit střídá hit - pokud byste chtěli aspoň nějaké konkrétní důkazy, zkuste I Don't Care, Stand Still, Radio Friendly Song About Love nebo Another Girl. Neudržíte dolní končetiny v klidu... 'Hácéčko' v jeho běžném chápání ztělesňují snad jen tvrdší a temnější skladba She Is a závěrečný patrně nejostřejší kus, jenž dal tomuto CD jméno.

Ovšem ať tak či onak, poslouchá se to celé moc dobře. A vzhledem ke své délce nahrávka ani nemá šanci začít nudit.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/04