18.2.2002 | Autor: Petr Nožička

Virgin/EMI Czech (75:37 & 73:12)
Přestože má koncern EMI na předvánočním trhu želízek v ohni velmi mnoho, neváhal využít 'poslední příležitost' ještě něco vydělat na kapele, jejíchž úspěchů si za dlouhá léta spolupráce užil až až a s níž se hodně ve zlém rozešel. Protože nový materiál, který by kompilaci ještě zatraktivnil, nemá k dispozici, přidal jednu taneční úpravu The Real Life od Raven Maize a jinak vsadil na jistotu: vzal dobře se prodávající devět let starou kompilaci Glittering Prize 1981-1992 a přidal k šestnácti původním patnáct dalších skladeb ze singlů a EP. Jak starších, tak po páru z posledních dvou alb Good News From The Next World (1995) a Néapolis (1998). Vše zvukově 'vyleštil'. Když posloucháte zdvojnásobenou verzi toho nejlepšího od glasgowských Simple Minds, musíte uznat,že to zejména ve svých nejlepších letech (1982 - 91) byla nadprůměrná kapela na pomezí rocku a popu. Po rozpačitějších počátcích (ne zcela ujasněné koncepce prvních LP, vypískání na koncertech, na nichž dělali předskokany Peteru Gabrielovi) komerčně i umělecky prorazili s albem New Gold Dream (81-84). Všechny následující řadovky až do jedenadevadesátého šly ve Spojeném království a sousedním Irsku automaticky hned na první místo, velmi dobře si vedla také většina singlů. Původně pro Bryana Ferryho zamýšlený, pak Jimem Kerrem & spol. natočený hit Don't You (Forget About Me) pro středoškolskou filmovou komedii Breakfast Club jim přinesl 1. místo v USA a pomohl dobýt i tamní stadióny. Ke cti kapely slouží, že si prosadila, aby skladba nebyla na jejich následujícím albu Once Upon A Time. Deska stejně patří k nejlépe hodnoceným (v Americe by s Don't You možná vyšplhala ještě o těch pár stupínků výše). Jako u každého výběru by člověk pár titulů vyměnil, ale celkem je to reprezentativní kolekce, podávající o skotské kapele poměrně vyčerpávající informaci. Posluchač nebude postrádat hymnické Alive And Kicking, rytmicky účinné Sanctify Yourself a Hypnotised, úprava lidovky s vlastním aktuálním textem Belfast Child, nenápadně krásné This Is Your Land, prostinká, ale dodnes chytlavá Let There Be Love a mnohé další. Při pozorném poslechu se ujistíte, že sláva jim vydržela hlavně v období, kdy se zvukově příliš neměnili a že odchodem hráče na klávesy Michaela McNeilla to začalo s rozhodující dvojicí Jim Kerr a Charlie Burchill - a jejími stále více sezónními spoluhráči - jít velmi pozvolna, ale přeci jen z kopce. Pokud neznáte EP Ballad Of The Streets nebo následné LP Street Fighting Years (obojí 1989), může vás překvapit věrné přetlumočení Gabrielova protestsongu Biko. Premiéru v podání Simple Minds měla píseň na bojovné oslavě sedmdesátin Nelsona Mandely a manifestaci za jeho propuštění na stadiónu ve Wembley v roce 1988. Kapela na vrcholu slávy a tvůrčích sil tehdy zpívající pány Gabriela a Kerra doprovázela (a skvěle):ve studiu a bez Gabriela už to zcela nevyšlo.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/02