18.10.2008 | Autor: Leoš Kofroň

Universal (37:19)
Existují hlasy, které od první zazpívané noty něčím zaujmou, upoutávají pozornost, stojí zkrátka za zapamatování. Obecně se tomu říká, že takový interpret má charisma. A právě tohle se dá říct o skotské rodačce Sharleen Spiteri, léta známé z úspěšného působení v kapele Texas, s níž několikrát dobyla první místo na britském žebříčku. V takových případech bývá sólová deska frontmana zpravidla jen otázkou času, což se týká i Sharllen, i když ta si opravdu dala na čas: její debutové album Melody vznikalo plné tři roky a muzikantka se jeho vydání dočkala až ve čtyřiceti. Otřepanou frázi o zralém víně však lze uplatnit i zde. Spiteri (kromě zpěvu se autorsky podílela na většině skladeb a celou desku i sama produkovala), nezatížena kompexem za každou cenu přijít s něčím novátorským, připravila vkusnou a na poslech velmi příjemnou písničkovou kolekci. Chytlavé melodie, podmanivý rytmus, nápaditá aranžmá (včetně funkčního využití smyčců a dechů) s nádechem atmosféry šedesátých let a svěží, přirozeně znějící, všech manýr zbavený přednes. Nejde o žádná velká kouzla, ale funguje to skvěle.

Zlatý hřeb: All The Times I Cried, Don’t Keep Me Waiting
Zní to jako: Ohlas písní let šedesátých

Body: