23.1.2002 | Autor: Petr Korál

Universal Music (47:45)
Kdekdo říká, že Ready Kirken na svém dlouho připravovaném druhém albu zabředli do lákavých popových tenat, respektiveže se do nich nechali polapit a ani se příliš nebránili. Pravda, koncerty 'Kirkenů' vyznívají nářezověji - jenže tose za prvé týká celé řady kapel, a za druhé podstata tvorby tohoto souboru se de facto nijak nezměnila. Vítr příjemné písničkovosti ho vlastně vždycky unášel k popíkovým horizontům a chce-li někdo RK předhazovat vypočítavost, nechť se pokusí někde sehnat utajený eponymní debut už z roku 1996 a možná se bude divit...

Ostatně píseň Je v mý hlavě, jedna z největších hitovek alba Vlny, byla v jiné verzi přítomna už na prvotině. Jejímu přirozenému melodickému půvabu a celkové odlehčené elegancise paradoxně mnoho z nových skladeb neblíží. Určitě Když spím a Větrník, možná Malý princ, propracovaná Padá sníh a koneckonců i rádiem provařená Zejtra mám. Ostatní vám spíš jen tak prošumí hlavou. Neurazí, ale zároveň ani nenadchnou a téměř nic po nich nezbyde. Snad jen pocit slušně odvedeného řemesla, leč rozhodně ne nezapomenutelného a jedinečného nápadu... A nemlich to samé platí i pro v drtivé většině vyloženě 'výplňové' texty.

Vlny nejsou špatná či hloupá deska. Aspoň v poprockových intencích nikoliv. Ze srovnání s vyzrálým a vyrovnaným debutem Brutální všechno pardubických kolegů a 'spřátelených konkurentů' vypsaná fiXa však Ready Kirken vycházejí po umělecké stránce jednoznačně poraženi.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/01