Muzikus.cz homepage

ROE-DEER: Lollipop

27.12.2004 | Autor: Jindřich Göth



Globus Music (41:46 min.)
Roe-Deer ani nemohli natočit jinou desku než právě tuhle. Baskytarista Šmity již před časem prohlásil, že prchá od elektroniky ke garážovému kytarovému zvuku, zpěvák a kytarista Andrzej Palec zase stál věrně při kytarové muzice i v dobách, kdy se jí příliš nedařilo. Lollipop je tedy zcela logicky plné kytarových písniček, postavených na jednoduchém, nicméně účelném rytmu a nosné melodii. Hitovka The Stranglers už je dostatečně prověřená, o to milejší je zjištění, že zdaleka nezůstalo jen u ní. Secret Lovers, Included Me či Camomile Prince jsou skvostně vystavěné záležitosti s nádherně posmutnělými refrény. Ideální pro nadcházející ponuré a zamlžené (pod)zimní večery.
Skvělá je i dramaturgie alba. Graduje přirozeně od úvodních svižnějších a údernějších skladeb až k velkolepému finále. Křehounká The Sea připraví půdu k skutečně nádherné skladbě Vertigo. Textově jde sice víceméně o variaci na beatlesovskou She's Leaving Home, byť s kouzelnou slovní hříčkou Vertigo/Where To Go, ale hudebně jde o skvost, z kterého se budete vzpamatovávat ještě během závěrečné The Sea (Reprise). Takhle nějak má vypadat album, které má děj, stavbu, hlavu a patu.
Vyhněme se tedy srovnání, zda jsou noví Roe-Deer lepší než za dob Filipa Míška a Emy Brabcové, nebo jestli je Nice Traps od Khoiby lepší než Lollipop. Obě strany šly cestou svému srdci nejbližší, což je ideální stav.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/12

Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/recenze/ROEDEERLollipop~27~prosinec~2004/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.