13.11.2001 | Autor: Petr Nožička

Warner Bros/Warner Music (73:20)
Je to připomínka časů, kdy Prince byl králem. Ne, že bych Mistra plným jménem Prince Nelson Rogers v jeho třiačtyřiceti letech chtěl odepisovat. Stále, i když poslední dobou přeci jen s menší intenzitou, nás zahrnuje novými a novými alby převážně nadprůměrné úrovně. Jeho rafinované variace funky, rocku, soulu a dalších ingrediencí (včetně často peprných textů) mě neomrzely. Přeci jense však v 90. letech trochu rozmělňoval a jeho nadprodukci bylo občas docela těžké sledovat v plné šíři. Na pěti prvních albech si dokázal nahrát vše sám, později se k tomuto modelu vracel již zřídka. Stejně potřeboval kapelu na skvělé koncerty.

Devatenáct skladeb, více se nevešlo. Už před osmi lety interpret či spíše firma dokázala, že u tohoto umělce není problém nabídnout ještě obsáhlejší 'bestofku' (současně vydané Hits 1 a Hits 2, pro náročnější v podobě tří CD v boxu The Hits/The B-Sides). Po období, kdy se vedle hudby zaměřil na střídání jmen - Symbol, TAFKAP či Umělec - a částečně se uzavřel do soukromí o sobě zase dává více vědět. Před rokem se vrátil ke jménu Prince, letos halasně oslavil narozeniny a vyrazil na koncerty. Proč nepřipomenout jeho komerčně nejúspěšnější léta? Těmi nepochybně byla osmá dekáda (výběr zabírá léta 1979 - 1991). V roce 1984 se mu podařilo mít číslo jedna současně ve filmovém, albovém i singlovém žebříčku (LP a film Purple Rain se singlem When Doves Cry); to dokázali jen The Beatles. Odmítnout nabídku na duet s Michaelem Jacksonem (Bad) si netroufl kromě Prince zatím nikdo. Andy Warhol si v té době po navštíveném vystoupení poznamenal do deničku, že lepší koncert ještě neviděl. Kompilace je sestavena klasicky ze singlů. Je to stále 'posloucháníčko' na čele s Purple Rain, Alphabet St. a Sign O' The Times.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/10