7.1.2004 | Autor: Michal Husák

Warner Music (47:47)
Nu-metal se zdá být definitivně na ústupu. V poslední době vyšla hromada novinkových alb kapel pro prestiž stylu zcela zásadních. A nic naplat, už to není ono. Aktivní křesťané P.O.D. vydali v minulosti dvě excelentní alba: syrově crossoverové a osobitě Latinskou Amerikou lehce načichlé The Fundamental Elements Of Southtown a pak především komerčně megaúspěšné Satellite, které už jasně reflektovalo úspěch chytlavého, popem prodchnutého nu-metalu a útočilo smrští nezapuditelných hitů. Jeden z nich, Alive, navíc vznesla k nebesům euforická vlna lidské sounáležitosti a solidarity po útoku na newyorská Dvojčata. Zmiňuji to kvůli ilustraci, že úspěch sebelepší kapely je do značné míry závislý i na okolnostech a vhodném načasování.
Novinka Payable On Death (plná verze jejich původního názvu, ke kterému se takto oklikou vracejí) je zvukově jakýmsi volným průnikem obou zmiňovaných počinů, výborně se poslouchá, skladby se náležitě zachytávají v podvědomí. Přesto jsem přesvědčen, že případný masivnější úspěch bude spíše dílem setrvačnosti. Nahrávka totiž přes všechny klady v zásadě jen rozmělňuje úspěšný model s tím, že refrény nejsou až tak nadpozemsky průrazné.
Přitom se nedá říct, že by P.O.D. současně nehledali východiska. Podobně jako kolegové Limp Bizkit (i když ne tak zjevně) si pohrávají s emo-rockem, ve druhé polovině alba pak dojde na několik pátravých pokusů. Škoda, že namísto nové cesty představují spíše tápání. I tak jsou ovšem Sonny, Wav, Traa a Truby ze všech nu-metalových hvězd na novinkovém počinu nejpřesvědčivější. Nemusíte být zrovna fanatičtí pámbíčkáři, abyste připustili, že P.O.D. patří k nemnoha nu-metalovým partám, jež mohou do budoucna ještě něco sdělit.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/12