22.10.2012 | Autor: Michal Husák

Year of the Sun Records (45:20)
Tentokrát to vypadá skoro na kanadskou invazi. Odium hrají vybroušenou směsici deathu a moderního metalu s velmi decentními coreovými názvuky a pronikavě silnými melodiemi.

Kdybychom se u druhé desky kvinteta Odium z Ontaria zaměřili čistě na profesionalitu zpracování, tedy na sílu zvukové produkce, na hráčské schopnosti, atraktivitu jednotlivých kompozic, důmyslnost aranží, vyváženost jednotlivých stylových složek... V žádném z těchto aspektů není desce co vytknout a museli bychom zamířit někam k šesti hvězdičkám. Jenže pokud máte podobné muziky naposloucháno trochu víc, brzo si uvědomíte, že na produkci Odium přece jen cosi neladí. Celá ta dokonalá práce zní při vší úctě instantně, konfekčně a emočně sterilně.


V žádném případě to není placatá nuda, ale chybí nějaký přesah, prvek osobitosti, který by opravdu vtáhl do děje a umožnil kapelu odlišit mezi tucty klonů slavnějších jmen z kolonky „zní to jako“.

Zlatý hřeb: Blue Channel
Zní to jako: Soilwork, Killswitch Engage, Five Finger Death Punch, In Flames

Body: