20.11.2002 | Autor: Petr Korál

Spinefarm Records/Universal Music (50:17)
Fanoušci to tak určitě chtějí a pro ně je pravděpodobně vše v nejlepším pořádku. Nelze ovšem neslyšet, že Nightwish užna třetí desce za sebou (jejich čtvrté řadové celkem) vaříze stejné vody a používají prakticky totožné suroviny. Což o to, suroviny jsou nanejvýš kvalitní, ale i sebelahodnější pokrm se vám při nadměrném požívání přejí. Obávám se, že Nightwish začínají tuto metaforu naplňovat. Ve své 'symfonizaci' speed metalu, postavené na efektní kombinaci svižně rašplujících kytar a většinou ještě dravějšího dusotu bubnů se sytými sférickými plochami kláves a oslnivě éterickým operním vokálem Tarji Turunen, se od vydání epochální předminulé řadovky Oceanborn posunuli jen minimálním způsobem. Navíc to, co tehdy působilo jako nejen zdravá, ale dokonce přímo nutná a neodmyslitelná bombastičnost, má dnes chvílemi pachuť pompy, urputné (a tudíž trochu srandovní) až běda.

Ovšem buďme objektivní. Ve srovnání s předcházejícím, pouze 'standardně dobrým' elpíčkem Wishmaster má nová kolekce nejen opět o něco muzikantsky vyspělejší, ale zejména melodicky nepoměrně čerstvější nápady, kterými se Finové vracejí až k nepřekona(tel)né eleganci Oceanborn. Oproti starším nahrávkám dostal více prostoru také doplňkový mužský zpěv (basák Marco Hietala) a zcela novým prvkem pak je občasná kooperace se skutečným symfonickým orchestrem, řízeným ostříleným Riku Niemim (proslulým zejména spoluprací s Waltari) - byť zvukové možnosti tohoto spojení nebyly zdaleka využity a na první poslech si přítomnosti živých 'vážnohudebníků' (i vzhledem ke zvyku nahrazovat jejich přítomnost syntezátory) možná ani nevšimnete.

Century Child je svým způsobem naprosto dokonalý výrobek. Což se týká i lahůdkové, leč, pravda, nepřekvapivě pojaté adaptace slavného Lloyd-Webberova Fantoma opery. Výrobek dokonalý, leč v současnosti už působící tak trochu dojmem suché strojové velkovýroby. Jako by se z toho vytratila ona potřebná 'manufaktura' - ale ono to nejspíš nejde jinak.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/11