04.02. | Autor: Roman Jireš

Universal (37:39)
V souladu s názvem svého druhého alba a rádiového tuzemského hitu hledá plzeňská skupina Mandrage především ženy (rozuměj posluchačky), ale naštěstí to není stoprocentní kalkul směřovaný jen k obyvatelkám kolejí nebo dívčích internátů. Jasně, že většina textů se zabývá především vztahy, které jsou v určitém věku nejdůležitější věcí snad pro každého, ale ve skladbách jako Bezejmenný dav nebo Píseň z Marsu už se snaží o dospělejší pohled na okolní svět. Pravda, v takové písni Místo tmy je venku šero v textu "...umírat dneska není lehký, ono to žití není taky žádná sláva" kapela parafrázuje verše Vladimíra Majakovského, ale kapele spíše sedí konstatování "Tam, kde tě nikdo nezná, budeme k sobě blíž." (Potichu).
Pod producentským dohledem Pavla Karlíka natočili Mandrage desku, která v rámci vyzrálejšího kytarového popu vzbuzuje určité naděje. Zatím si nejsem jistý, zda z toho něco vzejde do budoucna. Jako nevím, jestli je Mandrage druh extra pálivého venezuelského rizota nebo název kapely může souviset s ruským televizním pořadem Gorodok. Na další album jsem každopádně hodně zvědavý.

Zlatý hřeb: Hledá se žena, Už mě víckrát neuvidíš, Bezejmenný dav
Zní to jako: kytarový pop mezi Chinaski a Michalem Hrůzou

Body: