26.3.2002 | Autor: Petr Korál

Popron Music (40:18)
Západočeští tancovačkoví přeborníci Kečup směřují do Evropy? Jak vidno, název už si upravili do 'světové' podoby... A muziku?

Dost dobře nechápu, proč členové souboru o Planetách mluví jako o jednoznačně rockové desce a avizují výrazné přitvrzení. Přitvrzení? Nu, jak pro koho... Částečná návaznost na minulá alba Kečupu 1000 a jedno slovo a V klidu je zcela zřejmá. Čili většinou poprockové písničky, tu vkusné a melodicky 'napadnuté' (Pouta a Andílek mohou sloužit patrněco nejlepší příklady), onde poněkud těžkopádné, navíc srážené obvyklou obsahovou vyprázdněností. Pravda, párkrát dojde i na relativně bigbítové pecky, přičemž zejména Slůně a chytlavý titulní kousek se souboru povedly. Autorsky za nimi - a za tím druhým i pěvecky - stojí nový basista Martin Ruttner, který vůbec velmi výrazně přiložil ruku k dílu a žádoucím způsobem rozšířil skladatelský i textařský tým souboru. Problém je pouze v tom, že předevšín tam, kde Ruttner sólově zpívá, výsledek až nebezpečně připomíná produkci jeho druhé kapely LSD.

Celkově Planety představují jasný odklon od samplování a vůbec elektroniky a návrat Kečupu - vlastně pardon, Ketchupu - k syrovějšímu kytarovému zvuku. Myslím, že je to tak dobře: kapela takhle působí živočišněji a hlavně přirozeněji.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/03