26.11.2004 | Autor: Roman Lipčík

Nonesuch/Warner Music (47:24 min.)
Od zapálené lesbické aktivistky posluchač nějak automaticky očekává vroucí duševní vklad do všeho, do čeho se pustí, zvlášť když se ho dosud většinou uspokojivě dočkal. A ejhle: její debut pro noblesní label Nonesuch, album coverů, v kteréžto oblasti nasbírala k. d. lang už nejednu zkušenost, je chladné, odtažité, city neplýtvá. Není to nijak fatální pochybení, zjevně jde o pregnantní autorský záměr, jen si na to posluchač musí zvyknout, k čemuž pomůže nejlépe stočit si album do ucha vícekrát. I pak ale zbudou otázky, proč bylo nutné tak dobře známé a vytříbeně vybrané skladby, všechny důsledně z kanadského zpěvníku coby hold zpěvaččině opuštěné vlasti, reinterpretovat právě tímto překvapivým způsobem. Zpěvačka sbírala vskutku hudební smetanu: Joni Mitchell, Neila Younga, Leonarda Cohena, Jean Siberry.... Jericho Mitchellové, Youngovo Helpless či Cohenovo Hallelujah, to jsou malá emocionální dramata, niterné písně s hlubokým obsahem volající po adekvátním prožitku. Ale Lang je "jen" precizně, s důrazem na každé písmenko, zpívá. Je to málo? S prakticky důsledně akustickým doprovodem, a to velmi střídmým, bezmála minimalistickým, se nakonec takové interpretační pojetí nějak skloubí, celek získá jakousi odcizenou, křehkou krásu. Posluchač nicméně pookřeje, když slyší v závěru dvě výrazně oživenější interpretace, Cohenovy Bird On A Wire a Love Is Everything Siberryové, a do vrby zašeptá zpozdilé přání: Proč tak nezní celá deska?


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/11