26.10.2009 | Autor: Pavel Zelinka

Touch/Starcastic (47:51)
Hildur Guðnadóttir není v hudebním světě žádným nováčkem. Známe jí jako členku islandských post-elektronika-rockerů múm, jako spolupracovnici Jóhanna Jóhannssona, Pan Sonic nebo čerstvě i Throbbing Gristle. V posledních třech letech se začala profilovat i jako sólistka. Druhá deska Without Sinking vycházející na prestižním labelu Touch osamělý běh pouze potvrzuje. Novinka je postavena na smyslném a plném zvuku, který umí ze svých strun vyloudit pouze cello. Sama Hildur poodkrývá, že cílem alba bylo vytvořit hudbu, která by evokovala hudební ekvivalent dýchání. A také oblak plujících na nebeské báni – jednotlivých nevinných mráčků, i těžké bouřkové apokalypsy. To se nakonec Hildur v kratších neoklasických kusech, které rezonují někde mezi tradičním minimalismem a podmračenějším melodickým výrazivem, podařilo.

Zlatý hřeb: celková nálada CD
Zní to jako: David Darling v hlubší depresi

Body: