5.1.2007 | Autor: Vojtěch Rynda

Black Point (52:46)
Vlastně se není co divit, že někdo zkouší roubovat na balkánské lidovky samply, když ty písničky jsou většinou určené k tanci. Pražští Gothart to dělají neokatě a přirozeně. Jejich adaptace řeckých, bulharských, makedonských či albánských zpívánek tak působí autenticky, ale přitom mají zvláštní postmoderní šmrnc. Většinou nejde o žádné zběsilé dupárny, jaké k nám vozí dechovky typu Fanfare Ciocarlia, a nečekejte ani exportní hybrid pro Němce, který vyrábí třeba Kusturicův No Smoking Orchestra. Posluchač žánru nepříliš znalý (ano, mluvím o sobě) se v té mase orientálních rytmů nejdřív trochu ztrácí, ale časem si najde záchytné body v podobě lascivních názvuků (Elaj sedni) nebo chytlavých dechových partů (Carciuma). Sympaticky působí otisknutí textů v trojí podobě: v originále, česky i anglicky.

Zlatý hřeb: Carciuma
Zní to jako: večer pod balkánským nebem

Body: