14.10.2002 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (41:17)
Modří už jistě vědí, ale pro ty méně znalé jedno varování hned na úvod: ne abyste skupině Folimanka Blues díky názvu skočili na špek a šli někam na její koncert v předtuše dvanáctkových orgií. Se skutečným blues toho má společného asi tolik jako, dejme tomu, Van Halen nebo Def Leppard s heavy metalem (kam bývají tyhle party dodnes řazeny) - to znamená velice málo, takříkajíc nepatrně. Považovat FB za bluesovou formaci by bylo jedno velké, ale opravdu velké nedorozumění...

V podstatě jediné, co na téhle skupině stojí za pozornost,je skutečně výrazný, zdravě syrový zpěv mediálně známého Ladislava Jakla. Ale jinak? Rádobyvtipné texty zabalené ve stylově i názorově bezbarvé muzice, připomínající rozmazanou kaňku složenou z hard rocku, popu, odkazu nové vlny let osmdesátých a bůhvíčeho všeho ještě (včetně toho kýženého bluesrockového procenta), vám tedy rozhodně doporučovat nebudu. No dobře, Zahradňačky a Aquarium jsou melodicky docela hezké písničky, ale není to trochu málo?

Nicméně na druhou stranu: aniž bych chtěl Jakla urážet, jako muzikant může napáchat rozhodně méně škod, než kolik jich z pozice poradce Václava Klause natropil ve svých 'moudrostceléhosvětasežravších' příspěvcích do denního tisku (hlavně za ten s názvem 'Obávám se, že bohužel přežijí...' z MFD 25. 1. 2000 to máš ještě u mne schované, ty samozvaný ochránče konzervativních hodnot!). Navíc oproti někdejšímu Jaklovu seskupení ET&L (naštěstí nepřežilo...) je Folimanka Blues ještě zlatá.

Mimochodem, všímáte si, jak se pan profesor obklopuje věrnou klakou tvořenou mj. hudebníky z umělecky podprůměrných spolků (to myslíš i Brichtu? - pozn.ed.)? Kdo teď hned vyhrkne jméno toho druhého, vyhrává celoroční permanentku na zábavy skupiny Unisono! Nárok na výhru uplatněte na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/10