5.8.2007 | Autor: Jindřich Göth
Mute/EMI (38:17)
ERASURE: Light At The End Of The World
Existuje něco jako dinosauři syntezátorového popu? Jestli ano, pak nenajdete exemplárnější příklad než Erasure. Light At The End Of The World je album pouze a jenom pro die hard fanoušky téhle dvojky. Ti samozřejmě ocení stále stejné zvuky synťáků, stále stejné melodie a stejně nasládlý zpěv. Atmosféra jak vystřižená z devadesátek, kdy Erasure kralovali diskotékám s hitovkou Love To Hate You. Ostatní ale nad touhle snad až moc přítulnou a namnoze ulepenou sbírkou popových klišé právem ohrnou nos. A co na to recenzent, který měl svého času Erasure docela rád, ale vždycky výrazně upřednostňoval elegantní smutek Pet Shop Boys a sebezpytné chmury Depeche Mode? Je někde uprostřed. Pár věcí ho docela baví – Sunday Girl, Storm In A Teacup, pár vyloženě irituje, slyš pitomou dupárnu Sucker For Love.
Málo platné, nové fanoušky Erasure tímhle spíš bakelitovým popem nezískají a u kolotočů se letos bude taky hrát něco jiného. Nezbývá než doufat, že na ně nezapomnělo pár skalních nostalgiků.
Zlatý hřeb: Fly Away
Zní to jako: mejdan třicátníků s nejednoznačnou sexuální orientací
Body: 
