11.2.2002 | Autor: Jiří Moravčík

Rustic Thorn Records (45:24)
Orientovat se v anglickém folku vydá za stejnou námahu jako při masochistickém pokusu rozlišit mezi sebou naše portovní mudrlanty. Z nedostižného náskoku jejich pravd a sdělení před hudebním doprovodem totiž vyvěrá marnost takového snažení. Folkařské komunity mají zkrátka svá pravidla, na která buď přistoupíte nebo musíte o dům dál. Všude se ale z takového splývajícího chumlu občas oddělí výrazný, se vší úlevou originální a především nepřeslechnutelný zjev, odmítající dát se všanc běžnému folkování, kdy máte pocit, že všichni hrají jednu a tutéž písničku. Příklad z poslední doby: mladičká, sebevědomá, fešná blondýnka Emily Slade z anglického Hertfordshire, bez rozpaků šahající do repertoáru nezapomenutelné Mammy Cass - bluesově naladěné Dream A Little Dream Of Me - i irského barda Turlougha O'Carolana. Bodejť by ne: netuctový hlas vás okamžitě trkne a nad jejím vychvalovaným kytarovým uměním by možná pokýval i náš Michal Hromek.

A potom, kolkolem vžitější praxe utnout tipec do sebe zahleděnému kytarovému folkování přizváním vyjímečných instrumentalistů a aranžérů, nerozpakujících se nasadit i hlučné dechaře dává příležitost i nám, 'neportovním'. S takovýmhle ranečkem přece už před časem vyšly do světa Kate Rusby, Eliza Carthy nebo Bill Jones a vida, dnes o nich ví kdekdo; i ten, kdo by o anglické tradiční písně nezavadil ani náhodou.

Rodiče Emily Slade patří mezi služebně nejstarší anglické folkové harcovníky; na kytaru hraje od devíti a dnes ve dvaceti letech její styl založený na propletenci klasiky, folku a blues chodí okukovat daleko starší kolegové z branže. Studium anglické literatury na Cambridge ji ale přivedlo k písničkaření; humorně vypointovanému, nezasněnému a neusrdíčkovanému.

Zakopaný poklad v těch písních sice neobjevíte, vracet se k nim nicméně budete rádi. I třeba proto, že Emily Slade hned napoprvé odhadla své možnosti a ve vlastní produkci požádala o výpomoc ne ledajaké muzikanty: fairportovského multiinstrumentalistu Maartina Allcocka, dalšího talenta dnešních anglických dnů Pete Mortona, houslistu Guy Fletchera, světového šampióna na foukací harmoniku Jamese Darbyho, klasickou cellistku Annu Frazer nebo hráče na pedálovou steelkytaru P.J.Wrighta.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12