13.1.2007 | Autor: Jindřich Göth

Silver Rocket (34:16)
Dvě baskytary, bicí, hlas. Hudba ořezaná až na kost, spartánsky strohá a instrumentálně precizní. Plná až hmatatelného napětí a energie. Napadá mě paralela s kapelou Primus, a to nejen důrazem na baskytaru. Stejně jako tahle švihlá trojka je i Deverova chyba naprosto soustředěná na členitou strukturu skladeb, které rostou a ožívají každým dotekem. Uhýbají, žahají a nedají se jen tak snadno polapit. Club 59 není možné konzumovat jen tak BTW, vyžaduje plné soustředění a nasazení. A přitom se nejedná o žádnou samoúčelnou honírnu. Jediná nota není zbytečná. Už dlouho jsem při poslechu české, ale koneckonců i zahraniční desky, neměl pocit, že do ní kapela narvala naprosto všechno a nenechala si nic na horší časy. Zároveň je mi jasné, že Deverova chyba má dost invence i na příště.

Zní to jako: Primus bez srandiček
Zlatý hřeb: nesmysl, album funguje jako celek

Body: