9.4.2002 | Autor: Petr Korál

Metal Blade / Nuclear Blast/M.A.B. (45:37 / 42:46)
S letitou anglickou formací Bolt Thrower, jež v posledních sedmi letech nevykazuje přílišnou nahrávací aktivitu (včetně novinky pouhá dvě alba), opět přichází houpavý střednětempý 'old school' death metal, který se valí s možná daleko větší průrazností a syrovostí než muzika četných hyperrychlých spolků. Navíc její úsilí o nápaditost v rámci daných žánrových mantinelů korunují především až neobvykle výrazné melodické kudrlinky. Do mikrofonu dnes u BT statečně chrlí krev Dave Ingram, v minulosti člen snad ještě známějších Benediction. Zákonitě se tudíž nabízí srovnání nových počinů těchto těles - a třebaže obě vyznávají poněkud archaický model projevu, co do záživnosti BT potřeli své krajany (recenze viz minulé číslo R&P) rozdílem dvou tříd.

O německých Dew-Scented jsem psal už v souvislosti s jejich předchozí nahrávkou Ill-Natured (1999). Vynikající propracované dílko mělo jen jednu - zato nikoliv nepodstatnou - chybu: až příliš evokovalo tvorbu kultovních Death. Tentokrát si Dew-Scented přece jen našli svůj vlastní píseček na hraní, třebaže v těsné blízkosti toho proslulého floridského (a nejednou Němci stejně hrábnou lopatičkou vedle...). Jinak ovšem chvályhodně pokračují ve výstavbě poměrně komplikovaných a přitom nekompromisně dravých kompozic, s nimiž by většina srovnatelných skupin měla nejen po instrumentální stránce sakra honičku. Technika a invence buďtež pochváleny!

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/04