5.12.2001 | Autor: Ondřej Váša

MCA Records/Monitor EMI (46:35)
Asi není náhoda, že takřka paralelně s třetí řadovkou pop-punkového tria přichází do kin druhé pokračování filmu American Pie, v našich zeměpisných šířkách známého pod názvem Prci, prci, prcičky. Viděl jsem jakési preview a bude to o tom, jak o trochu starší hrdinové mají stále ty samé potíže s děvčaty a předčasnou ejakulací, a tak procházejí neskutečnými situacemi, které jste si oblíbili v prvním díle. Dost z předcházející věty je citace, švanda to prý bude veliká. Kdo má rád čtvrtminutové záběry na udivené výrazy v obličejích 'lidí, jako jsme my' (jen si zkuste spočítat, kolik metrů filmu padne na portrétní záběry obličejů), stejně dlouhé pauzy na smích a chce si zarebelovat od čtyř do devíti do večera (moji obecní skejťáci nevydrží ani o minutu déle), ať se jde mrknout. Ha. Že prej hudební recenze. Poslední deska Blink -182 je stejná, jako jednička, dvojka a živá trojka. Rychlá, skočná, stereotypní až běda, nesoucí hrdě prápor na kastu povýšeného puberťáctví. Backstreet Boys pro ty, co svůj život staví kolem správné kšiltovky.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12