4.2.2014 | Autor: Lukáš Nevola

SonoVox/Universal Music (36:20 + 39:01)
Kanadští Arcade Fire patří k nejzářivějším želízkům indierockové scény posledních let. Předchozí deska The Suburbs se hřála v přízni kritiky, fanoušci však trochu krčili obočí ve srovnání s předchozími majstrštyky Funeral a Neon Bible.

Novinka ovšem vypadá jako zdařilé potvrzení dobytých pozic. Ačkoliv se kreativní klan Butlerových možná až příliš opájí hrou na vysoké umění (za všechny drobné vrtochy a manýry zmiňme například rozdělení na dvojalbum - že je druhá půlka koncepčního příběhu o Orfeovi a Euridice komornější, by se nedalo přeslechnout i v rámci jednoho disku). Nic to ovšem nemění na faktu, že Reflektor funguje výborně.


Hravě proaranžovaný ohňostroj barokního popu, post-punku, novovlnné syntetiky, psychedelie i ostřejší kytarovky nechává zablesknout pestrou paletu nálad a výrazových poloh. Odosobněný chlad střídá křehká písničková civilnost, opulentní košatost i úspornost se prolínají nejen jako dvě strany pomyslné mince, ale místy dokonce i v paradoxní symbióze. Zkrátka příjemná inteligentní popina surfující na odkazech všeho možného od šedesátek po současnost, navíc vyladěná tak obratně, že chvílemi skoro přemýšlíte, jestli to celé hraje dvoučlenný studiový projekt, nebo dvanáctičlenný orchestr.

Uhlazeně lesklí i rošťácky štiplaví, rozmázle ležérní i pragmaticky přímočaří - Arcade Fire táhnou a baví.

Zlatý hřeb: Here Comes the Night Time
Zní to jako: špičková indierocková postmoderna


Body: