14.12.2011 | Autor: Michal Husák

Universal (39:22)
Kdo zná předchozí řadovky, které Anna K vytvořila se svým partnerem Tomášem Varteckým, a také něco zaslechl o jejím osobním příběhu poslední doby, v podstatě už dopředu tuší, co od novinky Relativní čas očekávat. Desítka nových písniček zřetelně pokračuje v osvědčené linii z dřívějška, ovšem s malinko odlišným vyzněním. Tam, kde bylo z Večernice nebo z Nebe na zemi kdesi v podpalubí občas cítit lehké existenciální mrazivo, je aktuální album jakoby „teplokrevnější“ a z lidského hlediska zcela chvályhodně prostoupené odhodláním pozitivně překonat všechno zlé. Abyste rozuměli – nedávné zážitky ústřední dvojice jsou v nové muzice všudypřítomné, ale spíš podprahově zakódované, rozhodně nejde o žádné okázalé pitvání emocí. Posluchač naučený na decentně alternativní „postrockové“ nádechy dřívějších nahrávek si nicméně všimne, že je Relativní čas zvukově o chloupek hladší, což (bráno čistě z poslechového hlediska – odlišného od toho výše zmíněného lidského) může být krůček zpět. Přesto se i tentokrát urodila silná deska, která má charisma a skvěle zastupuje pop rock v nejryzejším slova smyslu, jakkoliv je ten termín zprofanovaný. Prostě výrazná, vkusně mainstreamová kytarovka, přístupná komukoliv, kdo projeví zájem a trochu empatie.

Zlatý hřeb: Píseň o slzách
Zní to jako: zdravě poprockový soundtrack k životu


Body: