11.3.2011 | Autor: Jan Kocur | sekce: publicistika Není přesně známo, kdy si člověk poprvé uvědomil, že jeho životní prožitky jsou poněkud intenzivnější, když je doprovází hudba, a začal si hvízdat nebo pobrukovat. Je však přesně známo, kdy se tak stalo ve spojitosti s filmovým plátnem. Od té doby hrají ve filmu jednu z hlavních rolí noty. Stejně jako ji bezpochyby hrají i v naší každodenní realitě, kde se na nás valí nejen z filmů, ale i reklam, televizních upoutávek a bez katalogů filmové hudby se neobejdou ani tvůrčí týmy zpravodajství nebo různých reality show.

Filmová hudba je prostě spolehlivý nástroj, jak dosáhnout jakýchkoliv emocí nebo je podstatně zintenzivnit. Nevěříte? Tak schválně. Zkuste se potulovat po lese, když vám zní do sluchátek hudba z Predátora, plavat v moři za zvuku smyčců z Čelistí nebo jít kupovat kuchyňského robota s hudebním podkresem slavného tématu z Terminátora. Ve všech případech se stane z obyčejnosti okamžiku tak trochu nevšední zážitek.



Hudba z filmu nebo hudba pro film?

Co je vlastně filmová hudba? Vymezit tento pojem nepatří k nejlehčím úkolům. Když se v prvních krůčcích filmového průmyslu tísnilo v sále pár hudebníků, kteří hráli k pohyblivým obrázkům hudební doprovod naživo, tak by si asi málokdo vsadil, že někdy v budoucnu budou běžným jevem více než stočlenná hudební tělesa, která nahrávají hudbu, která se nepřizpůsobuje filmu, ale podle níž se snímek v konečné fázi stříhá. A nebo hudební skladatel používající pouze syntetizátory a elektroniku, který živého hudebníka nepotřebuje ani za mák.

Určit, co patří pod škatulku filmová hudba a co ne, je tedy poměrně obtížný úkol. Ortodoxní fanoušci filmové hudby se na vás minimálně zle podívají, když zmíníte, že máte z tohoto žánru nejraději soundtrack z Pulp Fiction. Jakkoliv je totiž ukázkou výborné práce Quentina Tarantina s hudbou ve filmu, tak je pořád jen směsicí různorodých písniček, které nebyly složeny přímo pro tento kultovní snímek.

Nejspolehlivěji tedy pro naše účely bude fungovat anglický termín film score označující kompozici, která byla složena pro speciálně daný film za pomoci různorodých prostředků (orchestr, sbor, elektronika apod.), a která povětšinou neobsahuje jiný nepůvodní hudební materiál, který byl ve snímku použit. I tato definice není bez výjimek (často vydaná alba obsahují i například dobové písně, které byly použity ve filmu apod.), ale pro tuto chvíli nám bude stačit.



Hudba bez filmu

Dovolíme si v tuto chvíli pominout filosofické debaty tom, jestli funguje filmová hudba lépe (nebo dokonce jestli vůbec) bez znalosti daného snímku. Důležitější je, že jsou už dávno pryč doby, kdy musel zoufalý jedinec, toužící po hudebním úryvku z oblíbeného filmu, nahrávat všemi možnými prostředky danou pasáž doslova nalepený u televize.

Filmová hudba je v dnešní době bez problému dosažitelná. Existuje celá řada hudebních vydavatelství, která se specializují na vydávání aktuálních soundtracků nebo reedicí starších klenotů, ať už ve formě klasických formátů nebo čistě digitálních verzí nahrávek. Množství vydávané filmové hudby je opravdu ohromující a je velice obtížné sledovat všechny zajímavé novinky.

Bez filmové hudby

Proto je více než žádoucí mít spolehlivého průvodce, který vás provede vším důležitým, co se ve světě filmové hudby děje. A právě na tuto funkci aspiruje tento nový seriál. Setkáte se v něm s informacemi o aktuálních vydáních těch nejzajímavějších nahrávek, nebudou chybět podrobnosti o nejbližších koncertech, profily skladatelů a mnoho dalších zajímavostí. Ano, svět, ani tento server, by se bez filmové hudby asi nezhroutil. Otázkou ale je, jestli by bez ní nebyl podstatně chudší.