The Offspring - Jak změnit zažitý rytmus?
19.12.2003 | Autor: Jaroslav Špulák | sekce: publicistika
Byly doby, kdy bylo každé nové album amerických neopunkových mušketýrů The Offspring očekáváno s napětím. Později se ale stav věcí pomalu měnil. Skočný a dychtivý neopunk potratil lesk a čtyři roky staré album Conspiracy Of One světem prošumělo bez velkého ohlasu.
Není proto divu, že Američané nechali své skalní příznivce na novinku čekat plné tři roky. Teprve v prvních prosincových dnech, týden po japonské emisi a týden před americkou, se na evropské pulty dostala deska Splinter. Krátká a flexibilní.
Sami v kruhu
Je evidentní, že se kapela i v oslabené, pouze tříčlenné sestavě pokusila udělat maximum. Vypadá to navíc, že sáhla na dno svých sil.
Propagace se podařila. Hned v prvních dnech po vydání se stal singl Hit That s nakažlivým klávesovým motivem jednou z nejhranějších písní v zaoceánských rádiích. V Japonsku byl ohlas podobný, Evropa se jako tradičně v případě The Offspring nepřetrhla.
"Byli jsme si vědomi toho, že náš styl trpí určitou jednotvárností, která se v návaznosti na můj zpěv stala něčím velmi - řekněme - charakteristickým. Hodně dlouho jsme přemýšleli o tom, jaké nové album bude. Nakonec jsme se rozhodli dát dohromady to nejlepší, čeho jsme byli v dané době schopni. Když se nás zeptáte, jestli to nešlo lépe, odpovíme že ne," přiznal zpěvák Dexter Holland dlouho předtím, než se album dostalo na trh.
Producentem desky je trochu překvapivě ostřílený Brendan O´Brien. Proč překvapivě? Měl na triku už předcházející číslo Conspiracy Of One, jenže svět se po té nahrávce zrovna neutloukl. Jedině, že to měla být možnost odčinit neúspěch. Jeho zkušenosti jsou přece zdokladovatelné - dělal s Pearl Jam, Soundgarden, Korn i Rage Against The Machine.
"Po sedmi albech to chtělo trochu úsilí, ne usnout na vavřínech," hlásal Holland po nahrávání novinky. Jeho první demosnímky vznikaly v pěvcově domácím studiu D-13 v Huntington Beach v Kalifornii již předloni.
"Poslouchal jsem naše staré nahrávky a snažil se na nich uchopit to, co mě kdysi okouzlilo. S albem, které jsme natočili, jsem spokojený. Myslím, že jsme řadu věcí posunuli o kousek dál," pochvaluje si svou práci, ale nejspíš moc dobře ví, že tak jednoduché to nebude.
The Offspring se sami uzavřeli do bludného kruhu a tuší, že vystoupit z něho bude problém. Dá se totiž říct, že mají před nahráváním každé další desky stejnou výchozí pozici jako australští AC/DC. Všichni čekají stabilní sound, ale v koutku duše doufají v nějakou změnu.
Hledání spásy
Jakou ale. Snad prvky ska a reggae, snad nějaký zvukový veletoč, ovšem řeč The Offspring je zřejmá a formuje se už neuvěřitelný dvacátý rok. To, co bylo v osmdesátých letech hybně punkové, leč syrové, je dnes neopunkové a moderní.
Další záchranou by mohl být videoklip k písni Da Hui, který je na cédéčku k dispozici jako pocta havajským hardcoreovým surfařům. Ti v něm samozřejmě vystupují.
"Naše nová deska se bude jmenovat Chinese Democracy," hulákal v polovině minulého roku směrem do světa zpěvák Holland. Byla to zjevná narážka na skupinu Guns N´´Roses, která takto pojmenovala svou novinku již před dobrými pěti lety a ne a ne ji dosud vydat.
"No tak dobrá, to byl vtip. Album jsme nazvali Splinter, tříska. Mělo by se umět zadřít pod kůži úplně stejně, jak napovídá jeho název," upřesnil později Holland. Zapomněl ale, že taková tříska někdy jen tak nepříjemně píchne a potom třeba dlouho tlačí.
Byl tu ještě jeden problém. Ze sestavy odešel původní bubeník Ron Welty, jenž si brousil zuby především na svou druhou skupinu Steady Ground. V The Offspring koexistoval patnáct let, takže není divu, že zatoužil po malé změně. Navíc patřil k těm, kteří právě nemilují výlety po celém světě. Na kapelu přitom v nejbližší době nečeká nic jiného.
Ve studiu jej nahradil zkušený Josh Freese, nicméně do koncertní sestavy nevpadl. Novic se jmenuje Atom Willard, a když budete pozorně hledat, jeho jméno najdete na starých deskách neméně punkrockových Alkaline Trio.
Takto vyšňořeni vyjedou The Offspring zanedlouho na pár evropských štací a v budoucnu budou pokračovat dál po celém světě.
Data a čísla
Málokterým rockovým skupinám se podaří dosáhnout ocenění v podobě několika platinových alb, aniž by přitom ztratily důvěru a popularitu přelétavého publika.
The Offspring zahájili sérii takových ocenění albem Smash (1994), kterého se prodalo 11 miliónů. Poté vydali Ixnay On The Hombre, první multiplatinové album na labelu Columbia Records, a následovala senzace v podobě alba Americana, kterého se od vydání v listopadu 1998 prodalo více než 12 miliónů.
Od realizace Smash po Conspiracy Of One, které vyšlo v roce 2000, prodali The Offspring po celém světě více než 32 miliónů nosičů.
Není proto divu, že Američané nechali své skalní příznivce na novinku čekat plné tři roky. Teprve v prvních prosincových dnech, týden po japonské emisi a týden před americkou, se na evropské pulty dostala deska Splinter. Krátká a flexibilní.
Sami v kruhu
Je evidentní, že se kapela i v oslabené, pouze tříčlenné sestavě pokusila udělat maximum. Vypadá to navíc, že sáhla na dno svých sil.
Propagace se podařila. Hned v prvních dnech po vydání se stal singl Hit That s nakažlivým klávesovým motivem jednou z nejhranějších písní v zaoceánských rádiích. V Japonsku byl ohlas podobný, Evropa se jako tradičně v případě The Offspring nepřetrhla.
"Byli jsme si vědomi toho, že náš styl trpí určitou jednotvárností, která se v návaznosti na můj zpěv stala něčím velmi - řekněme - charakteristickým. Hodně dlouho jsme přemýšleli o tom, jaké nové album bude. Nakonec jsme se rozhodli dát dohromady to nejlepší, čeho jsme byli v dané době schopni. Když se nás zeptáte, jestli to nešlo lépe, odpovíme že ne," přiznal zpěvák Dexter Holland dlouho předtím, než se album dostalo na trh.
Producentem desky je trochu překvapivě ostřílený Brendan O´Brien. Proč překvapivě? Měl na triku už předcházející číslo Conspiracy Of One, jenže svět se po té nahrávce zrovna neutloukl. Jedině, že to měla být možnost odčinit neúspěch. Jeho zkušenosti jsou přece zdokladovatelné - dělal s Pearl Jam, Soundgarden, Korn i Rage Against The Machine.
"Po sedmi albech to chtělo trochu úsilí, ne usnout na vavřínech," hlásal Holland po nahrávání novinky. Jeho první demosnímky vznikaly v pěvcově domácím studiu D-13 v Huntington Beach v Kalifornii již předloni.
"Poslouchal jsem naše staré nahrávky a snažil se na nich uchopit to, co mě kdysi okouzlilo. S albem, které jsme natočili, jsem spokojený. Myslím, že jsme řadu věcí posunuli o kousek dál," pochvaluje si svou práci, ale nejspíš moc dobře ví, že tak jednoduché to nebude.
The Offspring se sami uzavřeli do bludného kruhu a tuší, že vystoupit z něho bude problém. Dá se totiž říct, že mají před nahráváním každé další desky stejnou výchozí pozici jako australští AC/DC. Všichni čekají stabilní sound, ale v koutku duše doufají v nějakou změnu.
Hledání spásy
Jakou ale. Snad prvky ska a reggae, snad nějaký zvukový veletoč, ovšem řeč The Offspring je zřejmá a formuje se už neuvěřitelný dvacátý rok. To, co bylo v osmdesátých letech hybně punkové, leč syrové, je dnes neopunkové a moderní.
Další záchranou by mohl být videoklip k písni Da Hui, který je na cédéčku k dispozici jako pocta havajským hardcoreovým surfařům. Ti v něm samozřejmě vystupují.
"Naše nová deska se bude jmenovat Chinese Democracy," hulákal v polovině minulého roku směrem do světa zpěvák Holland. Byla to zjevná narážka na skupinu Guns N´´Roses, která takto pojmenovala svou novinku již před dobrými pěti lety a ne a ne ji dosud vydat.
"No tak dobrá, to byl vtip. Album jsme nazvali Splinter, tříska. Mělo by se umět zadřít pod kůži úplně stejně, jak napovídá jeho název," upřesnil později Holland. Zapomněl ale, že taková tříska někdy jen tak nepříjemně píchne a potom třeba dlouho tlačí.
Byl tu ještě jeden problém. Ze sestavy odešel původní bubeník Ron Welty, jenž si brousil zuby především na svou druhou skupinu Steady Ground. V The Offspring koexistoval patnáct let, takže není divu, že zatoužil po malé změně. Navíc patřil k těm, kteří právě nemilují výlety po celém světě. Na kapelu přitom v nejbližší době nečeká nic jiného.
Ve studiu jej nahradil zkušený Josh Freese, nicméně do koncertní sestavy nevpadl. Novic se jmenuje Atom Willard, a když budete pozorně hledat, jeho jméno najdete na starých deskách neméně punkrockových Alkaline Trio.
Takto vyšňořeni vyjedou The Offspring zanedlouho na pár evropských štací a v budoucnu budou pokračovat dál po celém světě.
Data a čísla
Málokterým rockovým skupinám se podaří dosáhnout ocenění v podobě několika platinových alb, aniž by přitom ztratily důvěru a popularitu přelétavého publika.
The Offspring zahájili sérii takových ocenění albem Smash (1994), kterého se prodalo 11 miliónů. Poté vydali Ixnay On The Hombre, první multiplatinové album na labelu Columbia Records, a následovala senzace v podobě alba Americana, kterého se od vydání v listopadu 1998 prodalo více než 12 miliónů.
Od realizace Smash po Conspiracy Of One, které vyšlo v roce 2000, prodali The Offspring po celém světě více než 32 miliónů nosičů.
časopis Rock&Pop 2004/01
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/The-Offspring-Jak-zmenit-zazity-rytmus~19~prosinec~2003/
Komentáře
&;
