6.1.2006 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: publicistika Sufjan Stevens, celkem nenápadný třicátník, americký písničkář, jehož desky u nás seženete pouze po předlouhém hledání. Moc se o něm nemluvilo a u nás už vůbec. Jaké bylo ale překvapení, když se v přehledu nejlepších desek loňského roku hned podle několika hudebních magazínů v Británii i USA dostal do první desítky, ne-li na samotný vrchol.

A takto už ho přehlédnout nelze. Sufjan bývá často přirovnáván třeba k Damienu Riceovi, ovšem narozdíl od něj sází na pestré nástrojové obsazení.
Detroitský rodák začínal kdysi dávno ve folkrockové skupině Mazurki. Poté, co se přestěhoval do New Yorku začal pracovat na vlastních nahrávkách a po celkem krátké době nahrál svou debutovou sólovou desku Sun Came. Přestože ta byla celkem kladně přijata, větší úspěch se dostavil až v roce 2001 díky albu Enjoy Your Rabbit. Přestože Suflan nevykukoval každých pět minut z obrazovek MTV, své posluchače si rychle našel a jeho hvězda šla strmě nahoru.
Následovala alba Greetings From Michigan: The Great Lakes State (2003), Seven Swans (2004) a zatím nejnovějším počinem je loňské Illinois, kupříkladu podle magazínu Pitchfork nejlepší album uplynulého roku.

Kromě již zmíněného bohatého nástrojového obsazení zaujme Sufjanův projev. Upřímný, procítěný, snad mu ani nelze nepodlehnout. Velmi brzy pochopíte, proč o něm zahraniční hudební magazíny píší jako o výborném, leč nedoceněném písničkáři.

Pakliže stále nejste přesvědčeni, poslechněte si kupříkladu skladbu Chicago, nebo Casimir Pulaski day. A jestliže ano, tak Sufjanovy desky u nás seženete třeba na Musickatalog.cz.