9.5.2003 | Autor: Michal Husák | sekce: publicistika HIM právě vydávají čtvrté album Love Metal, o němž ochotně prohodil pár slov charismatický frontman Valo. Ačkoliv proslaven svým slaďoučkým zjevem a zpěvem, po telefonním drátu byl jeho hlas až překvapivě sytý a dramaticky pevný.

Představ prosím novou nahrávku očima kapely. Z několika krátkých, předem dostupných ukázek se zdá, že je novinka dravější a rychlejší. Jakýsi mix prvků klasického hard rocku a moderního popového zvuku.
Album je logickým pokračovatelem našich předchozích prací. Je poněkud drsnější, organičtější, přičemž stále zůstávají podstatným aspektem výrazné melodie a silná nálada prostoupená melancholií. Neomezoval bych se na zmíněné dva mantinely, i když hard rock i pop naší tvorbu samozřejmě do značné míry definují. Často zdůrazňujeme inspirace Black Sabbath či Led Zeppelin, ale za mnohé vděčíme i popu. Vždyť náš první hit byla coververze Chrise Isaaca.

Lze najít poměrně symbolickou paralelu v tom, že desku u vás ve Finsku nahrával metalový producent a o mix se pak postataral v USA chlapík zběhlý spíše v popových záležitostech.

Producenta dělal Hiili Hiilesmaa, který dříve pracoval se Sentenced, Amorphis či Moonspell a samozřejmě také před šesti lety produkoval naše první album. Je to náš dobrý kamarád a k dílu přispěl zejména skvěle zostřeným zvukem kytar. Potom jsme chtěli celkové náladě materiálu dodat svěží, uvolněný náboj. Požádali jsme o mix Tima Palmera, který mě zaujal zejména svou prací s U2. Je to nesmírně talentovaný chlapík, vůbec nám nevadilo, že musíme kvůli němu přesunout práce do Los Angeles, protože tam žije. Všechno šlo jako po másle.

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/05