Muzikus.cz homepage

ostatníReakce z redakce II. – Domácí hudební objevy roku 2007

25.12.2007 | Autoři: Zuzka Balounová, Filip Drábek, Daniel Matoušek, Petra Němečková, Ladislav Řehounek, Pavel Uretšlégr | sekce: publicistika
> Reakce z redakce >> Zahraniční singly >> Domácí objevy >> Koncertní akce >> Zahraniční alba

Ano, i nějaké ty hudební objevy se v letošním roce pokusily rozvířit domácí scénu. A právě na takové se dnes v rámci našeho rekapitulačního seriálu zaměříme...


Midi Lidi (www / MySpace)
Midi Lidi, kteří se na scéně pohybují již od roku 2005, nejsou objevem v pravém slova smyslu. Během své existence poměrně často koncertovali, z čehož vyplynulo slušné renomé klubové scény. Nicméně letos vydali album, jež rekapituluje prvotní etapu seskupení. Čekání na robota snoubí estetiku Kraftwerku se zaujatostí malých dětí, poetické texty v češtině nabízí vymezení vůči většině obdobných souborů , emoční složka nahrávek je i přesto hodně vysoká. Když se k tomu všemu přičte odlidštěná koncertní stylizace, nabízí se posluchači pocit o jasném názoru této trojice. A to je asi nejdůležitější, co povznáší Midi Lidi nad drtivou většinu domácího hudebního dění. (Pavel Uretšlégr)

Ještě před tím, než se brněnskému X-production rozpadla jejich jediná tuzemská hvězda MP & The Nihilists, stačilo zasít novou, která přestože je stále v růstu, dosahuje už teď zajímavostí a originalitou minimálně na stejnou úroveň. Hrají na tři laptopy, sborově zpívají v češtině, hlásí se k odkazu Kraftwerk a jejich strojově neosobní hudba dost kontrastuje s lidsky osobním mottem kapely: Electro-Video-Láska. (Daniel Matoušek)



Please the Trees (MySpace)
Kytarový projekt Please the Trees, točící se kolem Selfbrushe a Some Other Place, u mě v nových českých vlnách vítězí na plné čáře. Vrací do hry city schovávající se za velkými gesty a zbytečnými frázemi, slzami smývá nánosy městské špíny a letmým dotekem probouzí nostalgickou stránku posluchačovy duše. Naléhavost sdělení ústy Please the Trees jako by nepramenila z touhy po zalíbení se, ale z nutnosti vyjádření se. A to se cení. (Zuzka Balounová)

Proč Please the Trees? Protože jejich čerstvý debut Lion Prayer aspiruje na domácí desku roku. Tečka. (Ladislav Řehounek)



Sporto (MySpace)
Sporto nejsou na českých klubových prknech úplnými nováčky. Ale objevem jsou rozhodně. Pokud je berete jako náplast na (d)uši pozůstalých truchlících po zesnulých Emems, žijete v omylu, drahoušci. Sporto zpívají málo, ale o to ostřejším jazykem a struny kytar modifikují na změť kabelů od laptopů. Na nic si nehrají, nemají problém s nasamplováním pornovzdechů do písniček pro romantické dívčí dušičky. Jsme přece lidi. A Sporto jsou tak reální, až to bolí. (Zuzka Balounová)

„Je to prima a není to úplně vypatlaný;" toto mi bylo řečeno, když jsem se ptala, co je na Sporto dobrého. Já ještě dodám, že jde o jeden z mála elektronických projektů, který je poslouchatelný nejen pro fanoušky tohoto žánru. (Petra Němečková)



BPM (www)
Zvláštní úkaz, tihle dva. Hiphopeři, kteří nenosí rovné kšilty a mají rádi Holana, si do šuplíku vydávají básnické sbírky a místo aby psali texty o tom, jak špatně jim je z komerce a celkového žití tady, vydali se - skoro se to bojím říct – intelektuálštější cestou. Jejich čerstvou desku jsem zatím neslyšel, ale singl Madam Poezie (i přes lehký patos) a několik přečtených rozhovorů mi napovídají, že žehrání na český hiphop, v posledních letech tak oblíbená zábava publicistů, nemusí být věčné (Daniel Matoušek)



The Fake Tapes (www / MySpace)
Ačkoliv je členům pražské kapely The Fake Tapes pod dvacet a někteří (ne-li všichni) chodí na střední školu, je jejich tvorba na docela vyspělé úrovni. O to vypovídá i fakt, že si je jako hosty pozvaly kapely jako Roe-Deer nebo The Prostitutes. (Petra Němečková)



LazyPoets (MySpace)
LazyPoets môžu byť lenivými básnikmi, ale rozhodne nie sú lenivými hudobníkmi. Zoskupenie sa na svojom Myspace definuje ako „NuJazz/Electronica/Indie“ a len ťažko s tým nesúhlasiť. Napriek tomu sa nemôžem vyhnúť pocitu, že z tej hudby vychádza trochu viac, ako len kombinácia týchto troch škatuliek. Je tu totiž istá vnútorná energia, ktorú vydávajú štyria páni za gitarou, klávesami, basgitarou a bicími a tá sa nedá len tak popísať slovami.
Škoda je len to, že LazyPoets patria k tej skupine slovenských interpretov, ktorá sa nemôže pochváliť žiadnym oficiálne vydaným nosičom. Treba sa preto uspokojiť s troma skladbami v ich profile. (Filip Drábek)



Le Pneumatiq (www / MySpace)
Nedávno se domácí i zahraniční hudební publicistikou prohnal uragán o konci elektronické hudby a jeden by si myslel, že éra elektroniky je definitivně u konce. Leč nestalo, ba právě naopak. Z elektronického undergroundu začíná vystupovat řada talentovaných hudebníků, schopných kombinovat zvuky všelijakých mašinek prakticky s čímkoliv. Je potěšující vědět, že se tento fakt týká i tuzemské scény. Le Pneumatiq vycházejí z breakbeatu, ovšem cizí jim nejsou ani bicí nebo kytary. Z debutu Beat Safari, jež vyšlo před nedávnem, vykoukne občas i pop, ale to je jen k dobru věci. Činí tak kapelu ještě přitažlivější. Naživo je to v podání Le Pneumatiq umný taneční mix elektroniky a živých nástrojů. Zdá se, že Skyline vyrostla důstojná konkurence na poli taneční elektroniky. Což může ve výsledku prospět oběma. (Pavel Uretšlégr)



Niceland (www / MySpace)
Vzpomínám na finále Coca-Cola Popsar, kde soutěžil kluk s kytarou, kterýho skoro nikdo nepolouchal. Zatímco zbylé dvě soutěžní kapely si s sebou přibraly zástupy kámošů na podporu, Niceland hrál sám pro sebe a pro několik málo soucítících. Přesto se svým emotivním melancholickým folkem zaujal a zvítězil, z čehož plynou i přípravy debutové desky. Protože v Česku trpíme nedostatkem dobrých producentů, měl jsem osobně obavu, že Nicelandův talent bude rychle zatracen ve chvíli, kdy si vydavatelství na tento post prosadí některou ze svých zavedených popových figur, ale soudě první hudební ukázky na MySpace snad není na místě... (Ladislav Řehounek)



Prague Ska Conspiracy (www / MySpace)
Hned v úvodu je na místě poznamenat, že Prague Ska Conspiracy nejsou jednou z nespočtu zaměnitelných kapel ve svém žánru. Naopak. Ačkoliv slovo „ska“ figuruje v jejím názvu, neznamená stylové vymezení. Rozverná hudba plná pozitivní energie v sobě mísí vlivy reggae, nu-jazzu i soulu. Pomyslnou třešničkou na dortu je potom výborná zpěvačka Mariana. Uvidíme, jak se jejich kariéra bude vyvíjet v příštím roce, protože na spadnutí je momentálně jejich debut... (Ladislav Řehounek)



Scissorhands (www)
Kdybych řekla, že jsou to „tři mladí, nespoutaní a energičtí chlapíci, kterým nechybí nápad", mohli bychom pod těmito slovy představit x českých kapel. Scissorhand ale mají svou tvář, nestydí se dělat to, co chtějí a to je dostalo až pod ochranná křídla Kaye ze Sunshine, který jim produkuje album, které vyjde během příštího roku. Myslím, že se máme na co těšit. (Petra Němečková)



Secret9Beat (www / MySpace)
Berme to jako vtip. Ne, opravdu nechci, aby si snad někdo myslel, že tihle jsou nějakým hudebním objevem. Právě naopak. Jejich „objevení se“ má ale zásadní význam v tom smyslu, že našemu publiku po dlouhé době výborně potvrdilo staré rčení, že rockový kritik je vlastně neúspěšný a takovýchhle extrémních případech i bolestně mizerný a neinvenční muzikant. (Daniel Matoušek)



Sonority (www / MySpace)
Sonority, jednočlenný projekt studenta brněnské hudební vědy, se řadí k čelním představitelům domácí IDM scény. V létě vystoupil, bez většího zájmu médií, na maďarském festivalu Sziget a na podzim uchvátil návštěvníky New New. Zkratka IDM by v hudbě mohlo evokovat zdání něčeho jen těžce přístupného, což ovšem tvorba Sonority rozhodně popírá. Laptopový ambient má v podání mladíka z moravského venkova punc naléhavosti, která nutí posluchače usednout do něčeho pohodlného a otevřít se hudbě dokořán. Troufám si tvrdit, že o tvorbě Sonority bude ještě v budoucnu hodně slyšet. (Pavel Uretšlégr)



Sunflower Caravan (MySpace)
Trio Sunflower Caravan síce nemá žiadne oficiálne vydaný nosič, no ich koncertná energia je natoľko silná, že by bola škoda o nich nenapísať ako o tohtoročnom objave. Niekedy to síce na pódiu vyzerá ako súťaž o čo najobtiahnutejšie tričko, no viac ako o imidž ide o hudbu (čo by si mohli uvedomiť niektorí návštevníci ich koncertov). Sunflower Caravan sú totiž veľmi zdatní a predovšetkým zohraní muzikanti. A vôbec sa netreba zmieňovať o tom, ako ich klávesové party nahrádzajú spev, lebo to je samozrejme úplna blbosť. Skôr napíšem, že prirodzene nútia k tancu. A to blbosť nie je. (Filip Drábek)



Peťo Tázok (MySpace)
Peťo Tázok žije v meste VP84, odkiaľ niet úniku. Jeho posolstvo má podobu jedenásťminútového EP nazvaného práve podľa jeho bydliska. Peťo nie je ani tak raper, skôr recitátor a jeho skladby nemajú stálu podobu, väčšina z nich sa stopážou pohybuje pod dve minúty. Žiadne zbytočné naťahovanie, svojim héliovým hlasom povie, čo chcel a pokračuje ďalším trackom. Je skvelé počuť niekoho, kto dokáže pózerský hip-hop, aký sa na Slovensku rodí, povýšiť na umenie. V Čechách je to Sifón a jeho WWW, u nás je to Peťo Tázok. (Filip Drábek)


Metodika ankety Reakce z redakce: Jednotliví redaktoři internetové sekce Muzikusu nominovali v každé ze sedmi kategorií maximálně tři hudební počiny (resp. alba, singly, objevy, nebo koncerty), které je v rámci roku 2007 zaujaly. Ty jsou seřazeny abecedně (resp. podle termínů koncertů), přičemž počiny s vyšším počtem nominací získávají přednostní pozici před ostatními. Nejde tedy o bilanční žebříčky určující pořadí nejlepších nahrávek a interpretů; jde o ohlédnutí za počiny, které jednotlivé členy redakce zaujaly.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Reakce-z-redakce-II-Domaci-hudebni-objevy-roku-2007~25~prosinec~2007/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.