Newyorská exkurze do pokory
2.10.2003 | Autor: František Hurt | sekce: publicistika
Richard Müller o sobě znovu dává vědět a to ve velkém stylu. V současnosti je na koncertním turné po halách v Česku a na Slovensku, vydává DVD a nové album. A album ne jen tak ledajaké. Písničky složil, otextoval a nahrál během svého pobytu v New Yorku.
Po dvouleté pauze koncertuješ v Čechách a na Slovensku. Jakou mají vystoupení podobu?
Je to v podstatě velkoryse koncipovaný koncertni program systémem "velké oči". Rozhodl jsem se, a ani nevím proč, zkusit udělat koncerty ve velkých halách. Uvidíme jak to dopadne. Doprovázet mě bude kapela Ivana Táslera, se kterým jsem dělal poslední dvě alba - české, kde byl i zásadním autorem, a slovenské 01, kde byl producentem. Kapela bude navíc rozšířena o dechovou sekci. Speciálním hostem programu je Iva Bittová a jsou i předkapely. Na českých koncertech to je Anna K. jako host a David Dragoun Band. Tahle kapela je relativně neznámá a mám radost z toho, že ji mohu představit lidem, protože si to zaslouží. Na Slovensku vystupuje místo Anny K. skupina Kryštof.
Po delším čase zase chci prezentovat písničky v kapelovém kabátě pro větší auditoria. Já jsem vlastně poslední tři roky v Čechách výhradně realizoval svůj komorní program, kde jsem byl na pódiu až extrémně sám.
Podle čeho jsi si předkapely vybíral?
Dost dlouho jsem nad tím přemýšlel. Nechtěl jsem použít předkapely k tomu, aby vznikl u veřejnosti dojem, že jsem velká hvězda, která musí mít předkapely. Na druhé straně jsem nechtěl nějakou vatu. Prostě jsem si řekl, že by tam mělo být něco, na co se já sám mám chuť jít podívat. A to je Anna K. i Kryštof.
U David Dragoun Bandu mě potěšilo, že jsem měl možnost objevit kapelu, o které jsem předtím netušil, že existuje. Je to velmi zajímavá skupina a já stále věřím, že jsem se svými posluchači na podobné vlně vkusu a že když se to líbí mě, lze předpokládat, že to zaujme i je.
Vystoupení v halách umožňují využití různých technických vymožeností, ať už jde o zvuk, světla nebo projekce. Bude něco takového?
Samozřejmě, že se pokoušíme i o to, i když dnes se těžko v tomto směru něco prezentuje, protože lidé už viděli skutečné velké koncerty. A k tomu má člověk v našich podmínkách přece jen ještě daleko. Takže co se týká světelné i zvukové aparatury, jsou naše nejvyšší možné ambice splněné tak, jak se splnit daly.
Po dvouleté pauze koncertuješ v Čechách a na Slovensku. Jakou mají vystoupení podobu?
Je to v podstatě velkoryse koncipovaný koncertni program systémem "velké oči". Rozhodl jsem se, a ani nevím proč, zkusit udělat koncerty ve velkých halách. Uvidíme jak to dopadne. Doprovázet mě bude kapela Ivana Táslera, se kterým jsem dělal poslední dvě alba - české, kde byl i zásadním autorem, a slovenské 01, kde byl producentem. Kapela bude navíc rozšířena o dechovou sekci. Speciálním hostem programu je Iva Bittová a jsou i předkapely. Na českých koncertech to je Anna K. jako host a David Dragoun Band. Tahle kapela je relativně neznámá a mám radost z toho, že ji mohu představit lidem, protože si to zaslouží. Na Slovensku vystupuje místo Anny K. skupina Kryštof.
Po delším čase zase chci prezentovat písničky v kapelovém kabátě pro větší auditoria. Já jsem vlastně poslední tři roky v Čechách výhradně realizoval svůj komorní program, kde jsem byl na pódiu až extrémně sám.
Podle čeho jsi si předkapely vybíral?
Dost dlouho jsem nad tím přemýšlel. Nechtěl jsem použít předkapely k tomu, aby vznikl u veřejnosti dojem, že jsem velká hvězda, která musí mít předkapely. Na druhé straně jsem nechtěl nějakou vatu. Prostě jsem si řekl, že by tam mělo být něco, na co se já sám mám chuť jít podívat. A to je Anna K. i Kryštof.
U David Dragoun Bandu mě potěšilo, že jsem měl možnost objevit kapelu, o které jsem předtím netušil, že existuje. Je to velmi zajímavá skupina a já stále věřím, že jsem se svými posluchači na podobné vlně vkusu a že když se to líbí mě, lze předpokládat, že to zaujme i je.
Vystoupení v halách umožňují využití různých technických vymožeností, ať už jde o zvuk, světla nebo projekce. Bude něco takového?
Samozřejmě, že se pokoušíme i o to, i když dnes se těžko v tomto směru něco prezentuje, protože lidé už viděli skutečné velké koncerty. A k tomu má člověk v našich podmínkách přece jen ještě daleko. Takže co se týká světelné i zvukové aparatury, jsou naše nejvyšší možné ambice splněné tak, jak se splnit daly.
časopis Rock&Pop 2003/10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Newyorska-exkurze-do-pokory~02~rijen~2003/
Komentáře
&;
