23.9.2006 | Autor: Martin Zoul | sekce: publicistika Kapela Kryštof je na domácí hudební scéně nepřehlédnutelným zjevením. Snad každý má na ní nějaký názor, který bývá založen na aktivitách a veřejném vystupování jejího frontmana Richarda Krajča. S ním jsme si v polovině srpna povídali především o chystané nové desce Kryštof s názvem Rubikon.


Mám dojem, jako by v poslední době došlo k jistému zklidnění ohledně vašeho vztahu k médiím. Možná je to tím, že pokud zrovna nepsali o krachu vašeho manželství, věnovali se novináři hlavně vaší práci. Vnímáte to také tak, nebo jsem jen četl špatné noviny?
Pokud se budou novináři věnovat mé práci, tak to bude v pořádku. Má práce je to, čím se chci a mohu prezentovat. Proto se snažím nedávat médiím příležitosti k tomu, aby o mě psala jinak. Snažím se vyhýbat bulváru, i když to úplně nejde. Patřím pro ně asi do škatulky "zajímavé zboží na krámek". Když vás nabonzuje majitel hotelu, kde se ubytujete, jenom proto, aby se jméno toho hotelu dostalo do novin, tak o tom ani nemusíte vědět. Někde vás někdo vyfotí, pak se ráno probudíte a jste na titulní straně.

Na co jste za poslední dva roky, které uplynuly od vydání poslední desky Kryštof, opravdu pyšný?
Že jsem dokázal udělat pár zásadních životních rozhodnutí, že jsem se dokázal poprat s Richardem III. v Národním divadle a že jsem opět dokázal dát dohromady pár písní, které jsme s kapelou nahráli. To se mi totiž zdá po každé desce nemožné zopakovat. Za svého bratra a jeho ženu jsem pyšný, že jsem se díky nim stal strejdou.

Názvy desek Kryštof bývají obvykle symbolické. Co je pro kapelu oním Rubikonem, který novou deskou překročila? nebo se k tomu teprve chystá?
Kdo ví? Rubikon se před nás postaví, až spatří světlo světa, tedy v říjnu. Pak se ukáže...

Před časem jste se nechal slyšet, že by nové album mělo být mnohem veselejší, než jeho předchůdce. Mě ale nové některé skladby, zrovna k popukání nepřišly. Spíš bych řekl, že atmosférou i výběrem témat na Mikrokosmos přirozeně navazují. V čem vidíte tu ohlašovanou veselost?
Možná záleží na tom, co jste dostal k poslechu. Na desce bude dvanáct písní a já jen vím, že bude nejbarevnější, možná nejrychlejší a nejhitovější. Jinak to ale hodnotit nedokážu.

Rubikon je pro mě první deskou Kryštof, kde se kapela projevuje jako jeden celek a ne jen jako doprovodný band Richarda Krajča. Tak třeba texty: z náslechu samozřejmě netuším, kdo napsal text té které písně. Pokud ale byly vybrány skladby s texty od různých autorů, tak tedy všechna čest, protože to opravdu není znát.
Texty jsou opět spíše mou záležitostí. Velkou měrou však do nich zasáhla výpomoc Tomáše Rorečka. S některými mi jen pomohl, asi tři nebo čtyři jsou víc jeho, než moje. Mám pocit, že jsem našel někoho, kdo mi rozumí a komu rozumím já. Byli jsme team. Co se týče vašeho pocitu "kapelovosti", tak jsem rád, že konečně začíná fungovat to, na co většina zapomíná. Že tohle je kapela, a to už dvanáct let, jen si ji někteří pletli s mou osobou. Jsou to sice převážně mé písně, ale v nich jsou duše sedmi muzikantů. Kryštof7.

Měli jste na nahrávání menší rozpočet než v případě Mikrokosmu? Ten vznikal podle informace v bookletu v pěti studiích, zatímco nyní vám stačilo jedno.
Tentokrát jsme v jednom studiu našli to, co jsme potřebovali, takže jsme nemuseli nikam cestovat. Rozpočet jsme moc neřešili. Deska byla hotová, když byla.

Proč ale padla volba zrovna na bratislavské Solid Studio? Vzhledem k vaší divadelní profesi by přece bylo jednodušší, kdybyste po představení mohl jezdit za zbytkem kapely dejme tomu tramvají do Nuslí a ne v autě přes celou republiku a ještě dál.
Věci ale nemůžou být vždy až tak jednoduché. Bratislava vyhrála hlavně díky dvěma chlapíkům, kteří v tamním studiu pracovali a byli tam "doma".

V deníčku z natáčení na webových stránkách kapely, o sobě píšete jako o spoluproducentovi desky. S kým jste se na produkci podílel?
Producentem desky je trio Slavo Solovic, Milan Adamec a moje maličkost. Slavo a Milan jsou spíše klasičtí muzikanti - jeden píše opery a druhý hraje v orchestru bratislavského Národního divadla. Chtěli jsme se jako kapela opět posunout jinam a měli jsme pocit, že nám to právě tahle spolupráce umožní.

Tuhle otázku nejspíš budete už brzy z duše nenávidět, položit ji ale musím: proč novou desku neprodukoval Jan P. Muchow, který se zasloužil o progresivní zvuk předchozího alba?
S Honzou jsme si o tom povídali. Jsem hrdý na to, že jsme s ním mohli natáčet. Mikrokosmos je deska, kterou si kapela v naší pozici jen tak netroufne natočit. Najednou jsme ale byli o dva roky dál, Honza měl práci se svojí kapelou, a tak jsme si všichni řekli, že zkusíme štěstí pro změnu někde jinde. Stejně jako Honzova Ecstasy Of St. Theresa nechceme zůstal klasickou českou kapelou, která šlape vodu a bojí se jít novým směrem. Pokoušíme se stále hledat nové cesty, jako se o to pokoušeli třeba U2.

Měla ve volbě producenta prsty vaše vydavatelská firma? Vím, že prodej Mikrokosmu zdaleka nedosahoval takových čísel, jako prodej prvních dvou desek Kryštof.
Pokles prodejů nastal všeobecně, já jsem si ale svůj cíl s Mikrokosmem splnil. Některá rádia se nám dost vyhýbala, což mě hodně mrzelo, přesto jsme prodali téměř stejný počet desek, jako kapela, kterou rádia v tom roce hrála nejvíc. Uvidíme, jak to bude letos.

Máte pověst nekompromisní až potížistické kapely. Setkali jste se někdy s takovými požadavky firmy, které jste nebyli ochotni akceptovat? Jaké jsou vůbec vaše vztahy s Escape potažmo s firmou EMI?
Ach ta naše pověst! Copak je potížista ten, kdo si chce hudbu dělat po svém? Pokud berete snahu o uměleckou svobodu za dělání potíží, pak je pověst možná oprávněná. Podle mě jsou ale naše vztahy s firmou víc než dobré. Jejich lidé nám nikdy do ničeho nezasahují, dostanou vždy hotovou desku a nikdy nebyly námitky. Už nás asi znají a vědí, že by to asi nemělo cenu, za což si jich vážím.

Jak bude vypadat turné k nové desce? Bude se nějak lišit od těch předchozích?
Turné se chystá na listopad a prosinec. Bude zahrnovat jedenáct velkých měst a hal. Jak ale bude vše vypadat, to zatím víme jen v obrysech. Ale jelikož Mikrokosmostour bylo dost velké a překvapující, bude nové turné určitě ještě větší a ještě víc překvapivé. Prostě jak rád říkám na koncertech - přijede Cirkus Kryštof.


Kryštof7 v roce 12
Původem ostravsko-havířovská kapela Kryštof existuje už dlouhých dvanáct let, a to prosím v nezměněné sestavě! Dříve si před jménem psali ještě přídomek "The", zbavili se ho ale ještě před vydáním debutové desky Magnetické pole v roce 2001. Následovala alba V siločárách (2002) a Mikrokosmos (2004), kterými si Kryštof upevnili svoji pozici jednoho z hudebně i textově nejvynalézavějších těles na domácí popové scéně. Která jiná kapela v podobné pozici by například nechala producenta své desky rozbít píseň nejrůznějšími elektronickými ruchy a škrábanci, jako to udělali Krajčo a spol., potažmo Jan P. Muchow, v případě desky Mikrokosmos? Nejspíš proto má kapela spoustu obdivovatelů i mezi lidmi, do kterých byste to možná vůbec neřekli.

Psáno pro: časopis mGuide 2006/07