Muzikus.cz homepage

ostatníDoga: Tanec se psy

1.3.2004 | Autor: Daniel Folprecht | sekce: publicistika
Letošní rok znamenal pro karvinskou formaci Doga další ze zásadních mezníků v její historii. Pod křídly Dream Productions a nového labelu East Brother vyšlo páté album, pojmenované Když chlapi tančí a jeho propagaci skvěle posloužilo listopadové turné s Kabátem. Dění okolo Dogy jsme rozebírali s jejím mozkem - zpěvákem, kytaristou a autorem valné většiny repertoáru Romanem Izaiášem, zvaným Izzi.



Jste typem kapely, který má vše předem připraveno, nebo písně dokončujete až ve studiu?

Na přípravu demonahrávek mám doma mašinku za spoustu peněz, aleto mě nebaví. Nejsem typ člověka, kterej by seděl doma a točil kompletní demáče i se sólama. Pracuju spíš pocitově, pak jdemedo zkušebny, vezmeme diktafon a nahrajeme kostru písničky společně. Třeba z dvaceti jich vybereme dvanáct a ty dokončujeme. Dělal jsem pět desek Dogy a dvě T"rru, takže nějaké zkušenosti mám. Ve studiu pracujeme strašně rychle. Tam mě to inspiruje a spoustu věcí vymyslím lépe než kdybych seděl doma.

Zmínil jsi působení v T"rru. Je na desce něco, co jsi původně chystal pro něj?

Ne. T"rr je dávno vyřešenej. Nějaký věci mi zbyly, ale ty se pro Dogu nehodí, jsou úplně jiný.

Textařsky vám mimo jiných opět vypomohl i Jaromír Nohavica. Napadlo vás oslovit ho i jako koncertního hosta?

V podstatě je to náš sen, ale je těžko uskutečnitelnej, protože Jarek Nohavica je přece jen hvězda a my ne. Je to strašně těžký, nechceme, aby nás někdo osočil, že zneužíváme jeho jména. Myslím, že on by to třeba tak ani nebral, ale mám z něj respekt. Třeba na to někdy dojde. Taková písnička Vím jak bolí, kterou nám otextoval na čtvrtou desku, má skvělou atmosféru a kdyby vzal heligonku a zahrál si s náma.

Jaký smysl má nová verze vašeho největšího hitu - Nejsi nevinná 2003? Připadá mi poněkud polovičatá.

S tou je problém. Lidi jsou v tomhle strašně konzervativní. Kdybychom udělali remix, úplně ji změnili, tak by to nevzali, touž vím: I když někdo možná ano. My jsme vlastně zachovali stejný aranžmá, kromě toho, že se vystřihl kousek sóla, protože jsem si říkal, že sóla už asi dneska nikoho nezajímaj. Takže aranžmá je úplně stejný, jsou tam tvrdší zvuky, nějaký efekty na zpěv, ale podle mne ne zásadní. Ovšem teď se dozvídám od posluchačů, že zásadní byly. Oni to mají naučený z první desky a jakmile tam něco změníme, tak je to špatně. Já říkám: "Kupte si naši první desku a tohle máte jako bonus, stejně jako klip k písni Holka samosexuál s Paulou Wilde." Mimochodem - ten neběžel v žádný televizi, ani v Óčku, kde jsme teď byli na rozhovoru s novým klipem Poletuju. Klip Holka samosexuál tam prostě nepustí.

Přitom mně nepřijde nijak závadný...

Ani mně ne, ale prostě ho nepustí. Nedokážu to pochopit a nikdomi to nevysvětlil. Asi to bude tím, že Paula je bývalá pornohvězda.

S dvouletými intervaly mezi alby jste spokojeni?

Maximálně. Takhle je to myslím ideální stav. Chrlit každej rok novou desku není dobře. Spousta kapel, když jsou v laufu, musí vydávat rychle, protože za tři roky půjdou do kytek. My skládáme přirozeně a nemáme tlaky z firmy, abychom další desku vydali příští rok.

Uvažujeme, že teď natočíme desku unplugged k patnácti letům kapely. Zhruba třikrát až čtyřikrát za rok hrajeme akustickej koncert, kterej má zase úplně jinou atmosféru. Zjistili jsme, že nás to strašně baví. Sedíme, jsme v pohodě a naše písničky hranýna španěly se nám líbí.

Jak ses dostal k roli v chystaném filmu Choking Hazard?

Hráli jsme ve Futuru k narozeninám kamarádovi Zdeňkovi Sedláčkovi z Warner Bros, odkud režisér Marek Dobeš točil nějakej dokument. Tam mě viděl a pozval na kamerový zkoušky. Vůbec jsem nevěděl, která bije. Zapnuli kameru a chtěli, ať hraju nějakou etudu. Chvíli jsem tam něco motal a nakonec jsem roli dostal. Jde o černou komedii s Jaroslavem Duškem v hlavní roli. Já hraju pornoherce jehovistu. Největší utrpení, co z toho filmu mám, je, že mne režisér donutil číst jehovistický brožury Probuďte se a Strážná věž. To byla masáž. Dobrá historka byla, když ke mně domů přišel kolega ohledně koupě motorky - choppera- a snad až po hodině mi došlo, že na stole leží bible. Těžko jsem to vysvětloval... Jinak z filmu mám zas pár nových zkušeností, poznal jsem pár dobrých lidí a dal mi taky věci, který se můžou hodit i v muzice.

Boxy:

Když Izzi tančí

Páté album Dogy dostalo název podle textu, který napsal Jaromír Nohavica, Když chlapi tančí. Jak je na tom ale s tancem frontman Izzi? Jistě nepřekvapí, že - jak se na zapřísáhlého rockera sluší - hodně špatně. Taneční kurzy nikdy nenavštívil, avšak se smíchem dodává, že v případě nutnosti by se to rychle naučil, neboť je hodně pohybově nadaný. Za jediný svůj společenský oblek považuje kožené kalhoty a kožené sako. Kravatu prý nosil jen na vojně, model na gumičce.

Diskografie

Doga (1993)

No a co!! (1996)

Já se na to. (1999)

Jsem trochu divnej (2001)

Když chlapi tančí (2003)



Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/01

Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Doga-Tanec-se-psy~01~brezen~2004/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.