muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

Dekadentní chlapíci (+ 1 slečna Graves) - MONKEY BUSINESS

5.12.2001 | Autor: michal nanoru | sekce: publicistika

Monkey Business

Monkey Business

Velmi stručně. Druhá platňa Monkey Business Save the Robots i s remix deskou jako bonusem vycházejí 12. 12.

Smějí se s vámi M = Pavel Mrázek (basa), R = Matěj Ruppert (zpěv), K = Olda Krejčoves (kytara) a občas i G = Tonya Graves (zpěv).

A to jste ještě nevěděli, že klubová scéna přichází o MB jen díky toaletám.



J.A.R. i MB stavějí na slovních hříčkách. Napadlo mě, že tenhle váš přínos funku je vlastně nutnost, protože ta stará černošská hudba by tady mohla bez nadhledu působit spíš směšně než legračně.

R:
Obrovskej přínos - když to tedy nazveme takhle debilním slovem - funku má Ota Klempíř. Jeho texty jsou velice originální, jak na český, tak i na venkovní poměry. Má svůj styl, vlastní pohádku v hlavě, která nádherně funguje. Krásnou zvukomalbu. V současnosti nejlepší český texty.

K: Matěj neumí zpívat česky, on tu češtinu bere úplně jinak.

R: O tom se teďka nebavím. Je to fajnový, čoveče. Je to príma. Myse zase snažíme - texty píšeme dohromady s Vráťou Šlapákem, snažímese ho dostat někam jinam z problému ženy-muže - dostat tam svůj zvrácenej, hodně originální smysl pro humor. Hlavně Pavel. Venku se lidi v textech příliš věnujou tomu, jak to hrozně šlape, jak je to hrozně groovy a funky. Puff Daddy nebo Jennifer Lopez nemají už žádný jiný fráze. My se snažíme to udělat jinak, což strašně ztěžuje práci. Protože nejlíp jde zazpívat Let's groove tonight! Obzvlášť, když nejsi od narození anglicky mluvící.

M: Líbí se nám styl Parliament, úplný hovadiny, výborný slogany. Spíš než Candy Dulfer a tenhle měkkej... Opěvování toho, jak ti to krásně jede. Ale třeba v J.A.R.u je to založený na metaforách a my máme spíš příběhy.

Deska?

G:
Ta deska - to bude dobrý. Já tam budu.

M: Větší záběr. Spousta nálad. Krásný, pomalý věci.

Smutný?

G:
Smutný? Chceš bejt smutnej?

No... někdy z vás mám pocit, že jste až příliš pozitivní. Jako byste se tvářili, že ta negativní část života neexistuje. Nejvíc na koncertech a na desce též. To jste tak spokojení?

M:
Jsem úplně spokojenej. Mít takovou kapelu jako máme my, je neuvěřitelný štěstí. Tady je to furt dokola, potácí se tu pár muzikantů, který chtějí bejt slavný, málokdo do toho jde, protožeho to fakt baví. Štěstí, aby se dva lidi sešli, chtěli spolu něco dělat a vydrželi to dýl než půl roku v prázdnym Rock Café - ty jo.

To není nějakej vynucenej optimismus. To nesnáším. Naopak - z tohosi spíš děláme prdel. Rozezpíváváme lidi - nánananána - pak jim řekneme, aby to už nikdy nedělali; to je ta nejtrapnější věc pod sluncem. Upozorňujeme je na to, jak jde manipulovat s davem. Ale fanoušci mají rádi odstup, to, že jsi nahoře na pódiu. Pokud demýtizuješ úplně všechno, lidi se na to vyserou. Když jsi mladší, jdeš si na koncert prohlídnout ty aparáty a vystupující jsou modly.Na týhle magii je to celý založený.

R: Já jsem taky spokojenej. Na první desce jsou tři, čtyři věci náladou hodně u země. Piece Of My Life. Jsou příšerně temný a patetický interpreti, který ty ohně vysílají - to taky funguje. Namě nefunguje znuděnost. Kapela, která tam zívá a ještě nepředvádí žádný muzikantský brikule. Speciálně Chinaski. Z tý kapely vůbec nic neleze. My se třeba smějeme, to na lidi hezky působí, snad.

G: Já ještě nejsem spokojená, protože...

M: Ale ty nemáš muž, no. Ale to nebudeš mít nikdy. A Chinaski hrajou, jako by byli po smrti.

K: Já jsem nejmíň veselej. A dám si to třeba do sól.

M: Když hrajou třeba bubny rovně, dejme tomu 120, to tě úplně samo vede k tomu se smát. Kolem sebe vidíš ty hovada - Ondřeje Brouska, kterej tam vystrkuje pupek a prdel, v pyžamu... o tom to je. Je mi bližší, když tam Matěj vyleze v nátělníku a dělá mongola, než nějakej modelář.

R: Mě víc baví lidovější štýl, vousatý humor, než braní se vážně.

M: Hlavně - brát se v českejch luzích a hájích jako celebrita je tak směšný... Jak říkal Zdeněk Suchý: Když Michael Jackson přijedena Antarktidu, přijde k němu tučňák s propiskou a chce podpis, toje popularita.

Hm, to vás asi nečeká. Slyšel jsem, že Fred Wesley rozdal noty.

R:
Největší legrace byla, že on se asi zhulil a ty partitury napsal špatně. Nějak to podcenil. To nám přišlo hodně vtipný. Díky jeho chrismatu z nás všechno spadlo během dvou sekund, takže jsme se neklátili před nějakým bohem. Nakonec ho dirigoval Ondra Brousek,19 let. Nou Nou Fred, hraj bí, hraj bí.



(o čem se rozverný michal nanoru bavil s neméně rozvernými Monkey Business dál, najdete 'na papíře'. Ale svižný a odlehčený duch povídání jim vydržel až do konce, čímž se organicky přelil v povídání s náčelníkem MB Romanem Holým.)



Rabovat, plenit a znásilňovat! Vyryto na mé nekrofilní jugoslávské zástavě srdce postmoderny. Kritik ostatně není než parazitem. V tomto případě i kanibalem. Rozhovorovaný (tak, a teď přijde ta velká perexová loupež) 'funkový věrozvěst, guru, kmotříček českého funky, všestranný hudebník, kinoboxer, JARouš a Businessman' Roman Holý též nemůže nazvat svůj trestní rejstřík tabulou rasou. Vrcholnými okamžiky jařích koncertů jsou medley, o původnosti funku jako takového tu neceknu, ani kdybyste mě nutili zpívat americkou hymnu paní Bushové v duetu s kardinálem Vlkem. Jo - máme ho rádi.



Nemáš pocit, že nebýt tebe, konkrétní osoby Romana Holého, český funk by vůbec nebyl takový, jaký je a místo něj by třeba jel rock'n'roll, celá pop scéna by byla jiná (žalostnější. Nejen hudebně - ke stylu se přibaluje spousta jiných, např. vizuálních věcí). Žádný styl není tak koncentrován do jednoho hybatele.

Hovořit o českým funku je trochu přehnaný. Je tu pár kapel, který funk nadchnul a snaží se podle svejch možností mydlit do nástrojů. Asi jsme díky J.A.R., Sexy Dancers i MB pár lidí nakopli, ale moc bych to nedramatizoval. Honza Čechtický někde napsal, že jsem změnil od základu tvář českýho popu, to mě pobavilo. Zní to asi banálně, ale my chceme prostě 'jenom' dělat pěkný písničky, který mají hlavu a patu, dobře znějí, jsou vášnivý, srozumitelný a napínavý.

Baví tě být pán loutek, ten, co tahá za nitky, produkuje, vymýšlí, kdo se s kým spojí a co z toho bude? Bylo vzrušující přivést do J.A.R. Dana Bártu a Daru a vlastně je tak předefinovat? Unést Dorotu B.B. do funku?


Monkey Business

Monkey Business

Ty to vnímáš takhle? Páni loutek a tahači nitek sídlí úplně jinde.Já jen nabízím konkrétní představu konkrétním osobám, který něco umí, asi umím lidi pobláznit a zapálit do věci... Vždy je za tím snaha o pobavení se a dotáhnutí věci do nějakýho přijatelnýho bodu. Celý Sexy Dancers byli vzrušující, to je fakt. Na jedný straně Dan, kterej s touhle muzikou moc zkušeností neměl, na druhý Dara, která v černý muzice jede roky. Tu desku mám moc rád, přestože se nám nepodařilo kapelu udržet na delší čas. Při natáčení Doroty B.B. jsme u mně na chalupě dokola sjížděli Chic a podobný prasárny. No a mládenci nepatrně podlehli. Z funku čerpá celá dnešní taneční scéna, i v Kraftwerk najdeš funk, o houseu ani nemluvě.

Rochnění v Radosti, pop, pozlátko, lesk, oblečky, show, 70's, krasné povrchnosti + tvoje záliba v krvácích. Co tě táhne k brakové kultuře? A jak do toho zapadá funk?

Funk je pocit, zábava, uvolnění, kamarádství, čuňačiny, alkohol, vášeň i bolest. To vše a milion dalších ingrediencí. Málokterá muzika je tak otevřená a komunikativní. Nabízí široký spektrum požitků, stejně jako život. Nestačí mi Passolini, Buňuel a Vláčil. Ani Friedkin s Carpenterem. Mám o dost rozmanitější chutě. Je tolik režisérů, který jdou po úplně jinejch věcech, pocitech. Miluju brakovou kulturu jako protipól všeobecně uznávaný kvalitě. To samý platí o muzice. Mam dost velkej rozptyl, od heavy metalu, přes japonský elektro, osmdesátkovej pop až třeba k ultra lounge deskám. Funk mně baví nejvíc hrát, poslouchám toho o moc víc. Můj byt je jeden megastore narvanej deskama, cédéčkama, DVD a videokazetama.

Můžeš srovnat Dana Bártu s Matějem Ruppertem?

Každej je úplně jinej, ale jednu věc mají společnou. Umí zpívat. Dan je zkušenej, vášnivej chlápek, Matěj zatím pionýr. Dan si dokáže napsat krásnej text a ten pak zpívá, to zatím Matějovi nejde. Ale jeho talent a síla hlasu to vynahradí. Z Dana na pódiu sálá chlap, z Matěje kluk, v dobrým slova smyslu. A taky nejsou prodejný, to je moc důležitá věc. Sakra, najdu něco špatnýho? Matějje někdy až moc hodnej a Dan nemá ve svejch letech řidičák.

Je pravda, že jste po Lucii druha nejdražší kapela v Čechách? Kolik si říkáte za koncert?

To asi nebude pravda. Objíždíme na rozdíl od Lucie každou prdel, kde o to někdo stojí. A většinou nemá moc peněz. Lucie je asi fakt nejslavnější česká kapela, myslím, že my jsme jen o trochu lepší. Stojíme kolem 50 000, vychází to po odečtení zvuku, dopravy a světel tak 3000 na hlavu. To není moc pro funkovýho gurua, ne?

Co máte proti časopisu SPY?

Děláš si legraci? Sere nás každej, kdo škodí, lže a vymejšlí si. Ažsi o sobě přečteš, že se svým dvacetiletým přítelem šoustáš denněna smíchovských záchodcích a spermatem si potřísnil hajzlbábu, nebudeš se takhle ptát. Napsat o Krytinářovi, že je obluda českýho šoubyznysu, to je fakt peklo. Doufám, že tihle redaktoři v pekle skončí. Nekupovat, nečíst, nepodporovat hovězinu.

Film Zatracení?

Zrovna jsem odevzdal scénickou muziku. Je to film Dana Svátka o klukovi, kterej pašoval heroin a dodnes sedí v Thajsku ve vězení. Písnička Atheism Is Not A Crime z nový desky MB půjde pod závěrečný titulky. Zazní tam možná i Skyline, Pilot Pirx a Floex. Dělal jsemto po nocích při točení Save The Robots a ta muzika je tak temná,že mně z toho pěkně hrabalo.

Přeložil někdo Wesleymu texty o tom, jak by měl Mandela viset ap.?

Tak to je vtipná otázka. Když jsem jel Fred poprvé, už jsme měli natočenej úvod Why Be In When You Could Be Out, kde mu nabízíme drahokameny, pivo a otrokyně. Nikomu to nedošlo, až ve studiu minutu před náslechem písničky. Trochu jsme se zpotili, ale dopadloto dobře. Myslím, že Mandelu by asi nevydejchal, to mu fakt asi překládat nebudem.



Neměl bych to, ale najděte si na ofišl webu MB odkaz na rozhovor s RH pro Softwarové noviny. Uznale kynu.



Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/publicistika/Dekadentni-chlapici-1-slecna-Graves-MONKEY-BUSINESS~05~prosinec~2001/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.