10 českých polistopadových desek podle Radka Diestlera
4.9.2006 | Autoři: Radek Diestler, Ivan Ivanov | sekce: publicistika
Buty a stejně tak i Žlutý pes, kteří zrovna vydávají nové desky po několikaleté odmlce, patří k nejpopulárnějším českým souborům devadesátých let. Zároveň s Lucií, nebo Mňágou a Žďorp, jejichž hity se staly signifikantní pro českou populární hudbu v porevoluční době.
Ovšem nejpopulárnější málokdy znamená i nejvýznamnější, a tak jsem si položil otázku, jak z tohoto hlediska vypadá polistopadový český pop a rock podle odborníků. Proto jsem oslovil jednoho z největších znalců české scény a někdejšího editora časopisu Rock & Pop Radka Diestlera, který se dnes této otázce věnuje profesionálně v Muzeu české populární hudby. Jak je vidno z jeho výběru, ve svém historickém pohledu na dané téma Radek Diestler svoje vzdělání archiváře a svoji fenomenální paměť a znalosti opět nezapřel.
Je podle tebe z hlediska kvality porevoluční vývoj české populární hudby srovnatelný s tím do roku 1989?
Asi ano, některé mechanismy jsou na společenských podmínkách nezávislé. Jen se při objemnější produkci a zlepšených masírovacích technikách těch, co „všechnu hudbu řídí“, hůř odděluje zrno od plev a hůř se hledají perličky na dně. A chybí nám žádoucí odstup. Jak říkal Jiří Dědeček: „Ono se to vždycky hodnotí jako zasraná doba a až s odstupem ta doba získává rysy.“
Kdybys kolegům v cizině musel poslat jednu desku coby důkaz toho, že i v Česku se točí desky světové kvality, co by to bylo?
Ivu Bittovou.
Jsou nějaké pro tebe osobně důležité desky, které tě ovlivnily, ale nevešly se do tvého výběru?
Požívajíce Samson 11, shodli jsme se, na řekněme, nezaujatém, historizujícím náhledu na desky posledních patnácti let, než na řeči srdce. Tudíž se mi tam nevešla většina desek, které mne ovlivnily. Namátkou: druhý Priessnitz, první Vltava, AG Flek s Hradišťanem, první Echt!, první Znouzectnost, první Traband, 69 atd..
Kterou českou kapelu by sis dokázal představit na scéně v Glastonbury?
Leckoho, má představivost je značná. Zvláště na scéně „urob si sám“, kde si může zahrát každý, kdo jde kolem..
10 nejdůležitějších českých polistopadových desek podle Radka Diestlera:
Orlík - Miloš Frýba For President (1990)
Zadavatel chtěl „Deset desek důležitých PODLE rdd“, ne „Deset desek důležitých PRO…“. Volit srdcem, o tuhle desku nezavadím. Pokud ale hledáme takové, které poznamenaly dobu, v níž vznikly, pak první desku Orlíku bohužel nemůžeme minout. Prodalo se jí dost a její dopad se zdaleka neomezil jen na českou skinheadskou scénu. Vyvolala démony dodnes nevymýcené.
Tři sestry - Na Kovárně to je nářez (1990)
Další deska, která poznamenala svou dobu, na rozdíl od předešlé je u ní i mé srdce. V devadesátém se zdálo, že je všechno povolené, což se odrazilo v inflaci dříve cudně obcházených témat, a protože jsme Češi, šlo především o chlast. Tři sestry se tématu chopily s vtipem, espritem, deska brala osmnáctiletého pseudointoše z prváku na filozofické fakultě i jeho učňovské kamarády z šumavských vsí. To s odstupem považuji – vedle famózních písniček – za nejdůležitější. Kovárna je český London Calling.
Mňága a žďorp - Furt rovně! (1992)
Možná je překvapivé, že neuvádím jejich debut Made In Valmez. Ale druhá deska Los Fialos byla první, kterou nějaká česká kapela vydala u velké, nadnárodní firmy, to za prvé. Za druhé si myslím, že stojí trochu neprávem ve stínu více ceněné jedničky. A přitom vznikala v horší situaci: kapela už vyházela všechny trumfy a tak kromě probírky archivu nezbylo než naskládat nové písničky. Povedlo se.
The Ecstasy Of Sainth Theresa - Susurrate (1992)
První deska devadesátých let, která aktuálně reagovala na situaci v zahraničí. Poprvé od Kuřete v hodinkách neměly Čechy zpoždění. Susurrate stojí na symbolickém předělu dvou etap devadesátých let: jednoho, v němž se doháněly resty uplynulých desetiletí, a dalšího, v němž se hlásí o slovo generace, která s tím už nechce mít společného. Co na tom, že se ta deska dnes už nedá moc poslouchat.
Jaromír Nohavica - Mikymauzoleum (1993)
Jestli někomu příchod nových poměrů po Listopadu 1989 uškodil, byli to písničkáři. Z otázky „proti komu teď budeme bojovat?“ hojně přetřásané tu i onde, vyrostlo trauma: o čem zpívat? A koho to bude zajímat? Jaromír Nohavica, kterého začátek devadesátých let nezastihl v kdovíjaké formě, touto deskou a) odpověděl na výše zmíněné otázky, b) odrazil se k celorepublikové popularitě.
Už jsme doma - Hollywood (1993)
Léta 1991-1994 (nebo 1995, do uzavření Velké pětky), lze považovat za výjimečná. Nebyly stanoveny mantinely, společnost i popkultura nebyly svázány pravidly, která se vytvářela za pochodu. Byla to doba, po které se nám bude čím dál víc stýskat. Třetí deska Wankovy squadry je jedním z nejlepších symbolů těch časů: album alternativní kapely, které vydal nadnárodní label, to už by se dnes nestalo.
Liquid Harmony - Living In Liquid (1996)
Česká taneční scéna měla: nadšení, potenciál a bohatá zřídla arogance, s níž se vymezovala vůči zbytku světa. Scházeli jí jen hrdinové, které by mohla uctívat a které by vykladači nové hudby mohli předložit svému publiku jako vhodnou hračku s visačkou Czech Made. Liquid Harmony byli první KAPELOU téhle scény (a kapela jako kultovní předmět byla srozumitelnější než DJ, kapely jsme obdivovat uměli, DJe moc ne), která vydala desku. To jí dává primát.
Tata Bojs - Futuretro (2000)
Na konci tisíciletí panovala zvýšená poptávka po nových popových hrdinech, které by skousli zkušenější pamětníci první půlky dekády i klubová generace infikovaná taneční hudbou. Tata bojs splnili objednávku, aniž by přestali být tou kapelou, na kterou se chodilo na Deltu. Na rozdíl od Ready Kirken a spol. se taky nenechali vykleštit svou gramofirmou. Deska navíc zviditelnila Dušana Neuwertha, který pak sehrál významnou úlohu při konstituování volného spolku kolem labelu Escape, který v oblasti mladých popových hrdinů doplnil stavy.
Peneři strýčka homeboye - Repertoár (2000)
Tady platí v podstatě totéž, co o Liquid Harmony. Český hip hop také potřeboval vlajku, kolem které by se semknul, i když se řečené netýkalo ani tak publika, jako spíš publicistů. Peneři byli dostatečně zasloužilí, dostatečně styloví, a ještě je mohl poslouchat i člověk, který se na módní zboží naučil hledět se shovívavou skepsí. Pamatuji si, jak se mi ta deska tehdy líbila, i přes některé veršovánky jak od uhrovitých dorostenců, kteří ještě nepoznali dobrodiní prvního koitu.
Majerovy brzdové tabulky - Gabréta (1996)
Na závěr deska, která jistě není nejdůležitější, ale pro mě veledůležitá. Můj Velký učitel Václav Cílek tvrdí, že nezná hudebníka české krajiny. Sem se mi dívejte! Majerovy brzdové tabulky mají právě ten vzácný dar vystihnout hudbou a slovem ducha a náladu místa. A Gabréta sehrála roli prvního přijímání.
Ovšem nejpopulárnější málokdy znamená i nejvýznamnější, a tak jsem si položil otázku, jak z tohoto hlediska vypadá polistopadový český pop a rock podle odborníků. Proto jsem oslovil jednoho z největších znalců české scény a někdejšího editora časopisu Rock & Pop Radka Diestlera, který se dnes této otázce věnuje profesionálně v Muzeu české populární hudby. Jak je vidno z jeho výběru, ve svém historickém pohledu na dané téma Radek Diestler svoje vzdělání archiváře a svoji fenomenální paměť a znalosti opět nezapřel.
Je podle tebe z hlediska kvality porevoluční vývoj české populární hudby srovnatelný s tím do roku 1989?
Asi ano, některé mechanismy jsou na společenských podmínkách nezávislé. Jen se při objemnější produkci a zlepšených masírovacích technikách těch, co „všechnu hudbu řídí“, hůř odděluje zrno od plev a hůř se hledají perličky na dně. A chybí nám žádoucí odstup. Jak říkal Jiří Dědeček: „Ono se to vždycky hodnotí jako zasraná doba a až s odstupem ta doba získává rysy.“
Kdybys kolegům v cizině musel poslat jednu desku coby důkaz toho, že i v Česku se točí desky světové kvality, co by to bylo?
Ivu Bittovou.
Jsou nějaké pro tebe osobně důležité desky, které tě ovlivnily, ale nevešly se do tvého výběru?
Požívajíce Samson 11, shodli jsme se, na řekněme, nezaujatém, historizujícím náhledu na desky posledních patnácti let, než na řeči srdce. Tudíž se mi tam nevešla většina desek, které mne ovlivnily. Namátkou: druhý Priessnitz, první Vltava, AG Flek s Hradišťanem, první Echt!, první Znouzectnost, první Traband, 69 atd..
Kterou českou kapelu by sis dokázal představit na scéně v Glastonbury?
Leckoho, má představivost je značná. Zvláště na scéně „urob si sám“, kde si může zahrát každý, kdo jde kolem..
10 nejdůležitějších českých polistopadových desek podle Radka Diestlera:
Orlík - Miloš Frýba For President (1990)
Zadavatel chtěl „Deset desek důležitých PODLE rdd“, ne „Deset desek důležitých PRO…“. Volit srdcem, o tuhle desku nezavadím. Pokud ale hledáme takové, které poznamenaly dobu, v níž vznikly, pak první desku Orlíku bohužel nemůžeme minout. Prodalo se jí dost a její dopad se zdaleka neomezil jen na českou skinheadskou scénu. Vyvolala démony dodnes nevymýcené.
Tři sestry - Na Kovárně to je nářez (1990)
Další deska, která poznamenala svou dobu, na rozdíl od předešlé je u ní i mé srdce. V devadesátém se zdálo, že je všechno povolené, což se odrazilo v inflaci dříve cudně obcházených témat, a protože jsme Češi, šlo především o chlast. Tři sestry se tématu chopily s vtipem, espritem, deska brala osmnáctiletého pseudointoše z prváku na filozofické fakultě i jeho učňovské kamarády z šumavských vsí. To s odstupem považuji – vedle famózních písniček – za nejdůležitější. Kovárna je český London Calling.
Mňága a žďorp - Furt rovně! (1992)
Možná je překvapivé, že neuvádím jejich debut Made In Valmez. Ale druhá deska Los Fialos byla první, kterou nějaká česká kapela vydala u velké, nadnárodní firmy, to za prvé. Za druhé si myslím, že stojí trochu neprávem ve stínu více ceněné jedničky. A přitom vznikala v horší situaci: kapela už vyházela všechny trumfy a tak kromě probírky archivu nezbylo než naskládat nové písničky. Povedlo se.
The Ecstasy Of Sainth Theresa - Susurrate (1992)
První deska devadesátých let, která aktuálně reagovala na situaci v zahraničí. Poprvé od Kuřete v hodinkách neměly Čechy zpoždění. Susurrate stojí na symbolickém předělu dvou etap devadesátých let: jednoho, v němž se doháněly resty uplynulých desetiletí, a dalšího, v němž se hlásí o slovo generace, která s tím už nechce mít společného. Co na tom, že se ta deska dnes už nedá moc poslouchat.
Jaromír Nohavica - Mikymauzoleum (1993)
Jestli někomu příchod nových poměrů po Listopadu 1989 uškodil, byli to písničkáři. Z otázky „proti komu teď budeme bojovat?“ hojně přetřásané tu i onde, vyrostlo trauma: o čem zpívat? A koho to bude zajímat? Jaromír Nohavica, kterého začátek devadesátých let nezastihl v kdovíjaké formě, touto deskou a) odpověděl na výše zmíněné otázky, b) odrazil se k celorepublikové popularitě.
Už jsme doma - Hollywood (1993)
Léta 1991-1994 (nebo 1995, do uzavření Velké pětky), lze považovat za výjimečná. Nebyly stanoveny mantinely, společnost i popkultura nebyly svázány pravidly, která se vytvářela za pochodu. Byla to doba, po které se nám bude čím dál víc stýskat. Třetí deska Wankovy squadry je jedním z nejlepších symbolů těch časů: album alternativní kapely, které vydal nadnárodní label, to už by se dnes nestalo.
Liquid Harmony - Living In Liquid (1996)
Česká taneční scéna měla: nadšení, potenciál a bohatá zřídla arogance, s níž se vymezovala vůči zbytku světa. Scházeli jí jen hrdinové, které by mohla uctívat a které by vykladači nové hudby mohli předložit svému publiku jako vhodnou hračku s visačkou Czech Made. Liquid Harmony byli první KAPELOU téhle scény (a kapela jako kultovní předmět byla srozumitelnější než DJ, kapely jsme obdivovat uměli, DJe moc ne), která vydala desku. To jí dává primát.
Tata Bojs - Futuretro (2000)
Na konci tisíciletí panovala zvýšená poptávka po nových popových hrdinech, které by skousli zkušenější pamětníci první půlky dekády i klubová generace infikovaná taneční hudbou. Tata bojs splnili objednávku, aniž by přestali být tou kapelou, na kterou se chodilo na Deltu. Na rozdíl od Ready Kirken a spol. se taky nenechali vykleštit svou gramofirmou. Deska navíc zviditelnila Dušana Neuwertha, který pak sehrál významnou úlohu při konstituování volného spolku kolem labelu Escape, který v oblasti mladých popových hrdinů doplnil stavy.
Peneři strýčka homeboye - Repertoár (2000)
Tady platí v podstatě totéž, co o Liquid Harmony. Český hip hop také potřeboval vlajku, kolem které by se semknul, i když se řečené netýkalo ani tak publika, jako spíš publicistů. Peneři byli dostatečně zasloužilí, dostatečně styloví, a ještě je mohl poslouchat i člověk, který se na módní zboží naučil hledět se shovívavou skepsí. Pamatuji si, jak se mi ta deska tehdy líbila, i přes některé veršovánky jak od uhrovitých dorostenců, kteří ještě nepoznali dobrodiní prvního koitu.
Majerovy brzdové tabulky - Gabréta (1996)
Na závěr deska, která jistě není nejdůležitější, ale pro mě veledůležitá. Můj Velký učitel Václav Cílek tvrdí, že nezná hudebníka české krajiny. Sem se mi dívejte! Majerovy brzdové tabulky mají právě ten vzácný dar vystihnout hudbou a slovem ducha a náladu místa. A Gabréta sehrála roli prvního přijímání.
časopis mGuide 2006/05
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/10-nejdulezitejsich-ceskych-polistopadovych-desek-podle-Radka-Diestlera~04~zari~2006/
Komentáře
&;
