muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukZoufalý aranžér XXXI - Civilní folk

25.4.2012 | Autoři: Roman Jež, Ondřej Jirásek | sekce: pro muzikanty - workshopy

Zoufalý aranžér XXXI - Civilní folk


Civilní folk

Většinu nástrojů akustických i umělých máme za sebou. A dostáváme se k žánrovým sestavám, u kterých si budeme všímat, jaké instrumentální kombinace jsou pro ně typické a jak fungují. Začínáme folkem. Patří dnes do živých žánrů, nebo je už minulostí?

Osobnost je podmínkou

Aranžér
Ve folku jde na prvním místě o textové sdělení, a to převážně komorní, civilní formou. Dá se říci, že text je většinou nadřazen hudbě a nebo hraje velice důležitou roli. Přesvědčivost zpěváka či zpěvačky stojí na prvním místě, ba je podmínkou. Znamená to, že pěvecká technika není nejdůležitější, naopak může do autentického projevu vnést neupřímnost a naškrobenost. Úměrné vady ve výslovnosti či intonaci jak budují, tak utvrzují osobité rysy interpreta - paradoxně i zákonitě.

Zpěv vypráví

Uvědomme si, že vokál vypráví - ať již epický příběh nebo sděluje lyrickou náladu (např. karikuje). Aby mohl své zboží divákům dobře prodat, ostatní hlasy a hlavně nástroje jsou mu podřízeny, podobně jako např. v šansonu. Ať už se jedná o dynamiku, tempo, ale především barvu - syté či měkké rejstříky.

Pravidlo: Folkoví zpěváci nedisponují většinou průrazným, ostrým témbrem, ale měkčími a subtilnějšími valéry. Konec konců lépe zapadajícími do komorního folku. A instrumenty se jim musí holt přizpůsobit - je tedy třeba používat při doprovodu adekvátně měkké zvuky.

Poetika textu je klíčová, vokál tedy dominuje, ba oproti jiným rámusivým žánrům jako rock či i jazz je nahatější. Více na ráně. Znamená to, že si jej posluchač může čitelněji vychutnat, na druhé straně i lehce rozezná případné chyby, které by sytější okolí průraznějších nástrojů zakrylo. Hlas může i nemusí perfektně intonovat. Dobré je to v místech, kde jde o melodii, u které by měl být jasný její obrys a kterou by si hlavně měli diváci zapamatovat, či se jí „bezpečně chytnout“.

Rovněž vícehlas ve folku vyčuhuje. V případě, že žádáme jasnou harmonii, by měl ladit i frázovat. Sborový témbr se v mnoha případech stal typickou značkou folkového seskupení (Marsyas, Avocado, Nerez ad.)

Vokály jsou nadřazené

Zvukař
Text je základem sdělení folkových písní. Je tedy nutné, aby sólový zpěv byl i zvukově nadřazen ostatním doprovodným nástrojům, většinou hlasitostně.

Pozor! U smíšených vokálů panuje nešvar: osamocený ženský hlas trčí ve výškách a je podkreslen několika mužskými hlasy v nízké poloze.
Pravidlo: Takto pojatý barevně nesourodý vokál nelze zvukově stmelit.
Řešení: Ženský hlas umístíme do střední polohy a kolem něj mužské hlasy.

Vlajková loď - akustická kytara

Aranžér

Pokud se instrumentů týká, i dnes zůstává ve folku stěžejní akustická kytara, a to převážně jumbo s kovovými strunami. Může doprovázet plnými akordy, ale také figurativně, paralelním hlasem, protipohybem ad.

Tip 1: Zahlcený, rytmicky sytý beglajt brzy omrzí a oposlouchá se. Zajímavější je beglajt různě propauzovaný či i synkopicky vedený, vnášející do harmonické kadence napětí. Pauzy rovněž lépe vykreslí kratší i delší kytarové reverby.
Tip 2: Kytarové flažolety jsou zvláštním barevným světem - obohatí doprovod o vyšší nebeské patro.


Doprovázet může samozřejmě i španělka s nylonovými strunami. Dodá ještě měkčí zvuk a díky akcím pravé ruky je v rozkladech a vedení akordů mnohem pohyblivější. Může však pozitivně i negativně asociovat jiné žánry, např. španělské flamengo nebo vážnou hudbu.

Tip: V komornější hudební faktuře vyzní mnohem čitelněji než ve velkém tělese zahuštěná harmonie (6, 7, 9, 11 atd.). Občasné a úměrně použití podobných akordů působí jako koření - v pravou chvíli správně opepří zvukovou ingredienci.

Stejné kytary splývají

Na živém vystoupení a ještě více ve studiu dochází k časté bolesti: navrstvené stejně barevné akustické kytary nepřinášejí do instrumentace nic nového, naopak často splývají v nepřesvědčivou statickou hmotu. Způsobů, jak z toho ven, existuje celá řada.

Kombinujte různé kytary - kovové a nylonové struny znějí odlišně, barvou se odlišuje rovněž dvanáctistranná kytara. Střídejte i různé polohy - pokud první kytara hraje ve spodních polohách, druhá čitelněji vyzní v poloze o oktávu a ještě lépe o dvě výše.

Tip: V rokoku či klasicismu i daleko dříve znali osvědčený recept: jedna linie doprovod a druhé pásmo nad tím melodické vyhrávky.

K užití, hlavně u akustických kytar se snímačem, přicházejí logicky efekty. Ať se jedná o modulační (např. chorus, phaser), pracující s délkou (dozvuky, echa) či s barvou (ekvalizéry).
Je na vlastním zvážení a zkušenosti, jakou nejvhodnější kombinaci kytary efektované s druhou, čistě akustickou kytarou najít.

Pozor: Ostřejší zvuky-efekty (zkreslovače, ale i vytavené ekvalizéry) snadno zabijí komorní folkovou atmosféru.

K dispozici máme samozřejmě i kytary elektrické, nejsou ve folku ničím neobvyklým. Stejně u nich však pamatujme na fakt, že booster, fuzz či ostřejší overdrive zamaskují až čtyři oktávy od fundamentu. A mohou posunout žánr zcela jinam.

Lezeme si do zelí

Zvukař

Jádro folkové sestavy většinou tvoří akustické kytary. V ideálním případě se o zvukové odlišení postarají sami hudebníci. Hrají v jiných polohách, komplementárně nebo používají jiné kytary (kovové struny, nylonka, dvanáctistrunka...).

Tip 1: Každou kytaru lze korekčně upravit.
Tip 2: Dvě kytary lze umístit na kraje stereobáze.
Pozor! U Tipu 2 je žádoucí, aby obě kytary zněly podobně.

Rytmika - méně znamená více

Aranžér
V historii chtěla řada folkařů polechtat své ego, narovnat si komplex, či měli jednoduše chuť vyzkoušet to na jevišti i studiu s vlastním bandem (Nohavica, Plíhal ad). Úmysl i přístup byly naprosto poctivé. Čas, odstup a hlavně ohlasy z publika však ukázaly, že se leckdy ztratilo anebo kriticky zeslabilo to nejcennější - folková atmosféra či poetika.

Sama bicí souprava hrající beatové groovy v souladu s odpovídající figurativní baskytarou působí totiž žánrově velice jednoznačně - rockově. A většinu „rytmických chlapců“ napadne hrát do harmonického schématu to, co je jim zkrátka vlastní - rockové groovy.

Tip 1: V případě bicích preferujte raději perkuse, existuje jich přehršle - tamburína, maracas, guiro, bonga, conga, wood-blocky ad. K výběru máte paličky od tvrdých až po velice měkké - odlišíte a prohloubíte jimi valéry barev.
Tip 2: Jestliže už bude bubeník hrát na soupravu, ať raději použije metličky anebo měkké paličky. Platí zlaté redukční pravidlo - vybrat si např. jen dva nástroje ze soupravy (tom-tom a činel), ty bohatě vystačí, ostatní jsou jednoduše zakázány.


U baskytary je třeba ohlídat ostré rejstříky, kterým prostě akustické kytary již nestačí. I tak je třeba odstavit přílišnou figurativnost i hustotu. Baskytara by měla spíše řídce zatěžovat než dominovat.

Tip: S akustickými kytarami se velice dobře pojí měkká bezpražcová kytara a samozřejmě kontrabas.


Folk nebo bigbít?

Zvukař
Z hlediska použitých nástrojů nejsou dnes žánry ostře ohraničeny. I ve folku se běžně používají rockové základy (bicí, basa, elektrická kytara) i smyčcové a dechové nástroje.

Bicí, basa, elektrická kytara a další hlasité nástroje se musejí ukáznit.

Tip: Bicí mohou použít špejle, basa neostrý zvuk (prsty, korekce), elektrická kytara míň zkreslení a nižší hlasitost.

Jaké klávesové rejstříky?

Aranžér
Výhodou syntezátorů, jak analogových, tak virtuálních, je rozmanitost a přizpůsobivost rejstříků. Dá to sice práci vyzkoušet, které sednou dané písničce nejvíc, ale na druhé straně se mohou stát její důležitou a typickou složkou. I zde platí, že střídmost je základ. Necitlivý rejstřík může skladbu zcela pohřbít.

Tip: Měkké rejstříky vybírejme v bankách pad (doprovodné), banky lead s barevně dominantními a leckdy silně digitálními zvuky jsou určeny pro sólové pasáže.
Pozor: Syntezátorové rejstříky jsou naprogramovány ve stereu - pamatujte na to při rozložení dalších nástrojů, když budete aranžovat.


Přirozeně a dobře se s akustickými a zesílenými kytarami doplňuje akustický klavír. Pouze si je třeba rozmyslet vedení akordů - oba harmonické nástroje by měly v rytmech i polohách komplementárně navazovat, ne se mlátit a překrývat!

Smyčce se s kytarou pojí bezvadně

Housle do folku jasně patří, a to díky své dynamické a barevné šíři i bohatému technickému arzenálu (přehršli smyků, piziccatu, glissům, faktuře od jednohlasu k dvojhlasu apod.). Lehce se hlasitostí i barvou kytaře přizpůsobí. Stejně tak i viola i violoncello. O kontrabasu jsme již hovořili v souvislosti s baskytarou a basovým partem.

Pozor: Protože se viola i violoncello účastní tenorových poloh, často se kříží s mužským hlasem. Může dojít k překrytí a maskování.

Dřeva uslyšíme častěji než žestě

Hebké dřevěné dechové nástroje našly ve folku větší uplatnění než žestě. Zřejmě nejvíce upřednostňovaná je příčná flétna, a to díky své univerzálnosti, pohyblivosti i hebkému valéru (spodní měkký rejstřík c1-c2). Dyšný zvuk lámající se o hranu, fluratto, trylky i další techniky prostě ke kytaře seknou.

Klarinet lze ve folku objevit řidčeji. Jednak zní barevně o patro ostřeji (neplatí pro spodní šalmajový rejstřík es-des1/es1) a také více asociuje jiné žánry - např. folklór či tradicionál. Podobně to platí o saxofonech.

Z žesťů do folku vzácně zabloudí trubka. Protože je barevně velice ostrá, tak raději s dusítkem. I tak je témbrově velice dominantní a jaksi zadkem pevněji uvelebená v jazzu. Nepůsobí v rámci tohoto komorního žánru zcela přesvědčivě.

Jak jdou instrumenty dohromady?

Zvukař
Akordeon - je ve folku stále hojněji používaným nástrojem. S kytarami se dobře snáší, u některých interpretů kytaru plně nahrazuje.
Smyčce a dechové nástroje (flétny, dvojplátky) - s akustickými kytarami se skvěle pojí barevně i neperkusním charakterem.
Perkuse - platí stejná pravidla jako pro bicí.
Klávesy - jsou barevně a charakterově rozmanité.

Pravidlo: Kulaté zvuky (piano, elektrické piano, Hammondy, pad) se s akustickými kytarami pojí dobře.
Pozor! Ostré zvuky (clavinet, spinet, lead) akustické kytary maskují.

Žestě jako sekce se ve folku nepoužívají pro svou barvu a vyšší agresivitu. Mohou také písně nežádoucně žánrově posunout jinam.

Snímání

Zvukař
Akustické kytary - při živých vystoupeních se používá linka. Je to vhodný kompromis mezi kvalitou a přeslechy. Ve studiu při snímání mikrofony je nutný oddělený nahrávací prostor nebo nahráváme playbackem.

Pozor! Při playbackování může do mikrofonů prolézt metronom.
Pravidlo: Při nahrávání na metronom používáme uzavřená sluchátka.
Tip: Přirozeně plovoucí nahrávka s přeslechy je lepší než zvukově čistá, metronomově sterilní mrtvola.

Bonus: akordeon!

Aranžér
Lidový akordeon se naopak v civilním folku prosadil jako ryba ve vodě (např. Radúza). A protože jsme se k němu dosud nedostali, rádi bychom připomněli, že se na něj hraje oběma rukama - pravá vyhrává melodii či i akordy na klaviatuře a levá zastává akordický doprovod na knoflících. Jejich systém si můžete prohlédnou na Obr. 1: Rozvržení basových knoflíků - výsek. Nejčastější rozložení knoflíků je (odspoda nahoru): vespod leží tercie k základnímu tónu (jeden tón), základní tón, durový kvintakord, mollový kvintakord, septakord (7), zmenšený kvintakord. Díky práci s měchem je akordeon rytmicky uvolněnější, tón vykazuje delší náběh a bývá doprovázen bočními zvuky - skřípáním a vzdycháním (měchu :-)).

Zvukař
Akordeon se snímá dvěma mikrofony, doprovodná a melodická část zvlášť viz Obr. 2: Snímání akordeonu. Mikrofony nemohou být umístěny kontaktně, protože se nástroj pohybuje; hrozí tedy větší nebezpečí přeslechů ostatních nástrojů.

Pozor! Mikrofony míří téměř proti sobě; je třeba vyzkoušet protifázi (otočení jednoho mikrofonu o 180°).

Ve studiu je problém přeslechů odstraněn akusticky odděleným prostorem. Při živém hraní (při nemožnosti požívat linky) je řešení obtížné.

Tip 1: Použitím dynamických mikrofonů se přeslechy sníží.
Tip 2: Použitím klipsů umístěných na akordeonu lze snímat kontaktně.
Pozor! Při snímání klipsy se rušivě uplatňuje mechanika nástroje.
Řešení: Mechaniku lze eliminovat ořezáním basů.

Podobně nacházejí v otevřeném a citlivém folku uplatnění i různé exotické nástroje. Ale o tom za čas v díle World Music.


Příště: Country a bluegrass

Psáno pro: časopis Muzikus 2011/09

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Zoufaly-aranzer-XXXI-Civilni-folk~25~duben~2012/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.