muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukZoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa

22.1.2012 | Autoři: Roman Jež, Ondřej Jirásek | sekce: pro muzikanty - workshopy
Housle, violu, violoncello a kontrabas dnes spojíme do nejčastějších seskupení. Aranžér poradí, jak mohou znít, zamyslí se i nad tím, zda zvyšující se počet smyčců v tělese přinese kýžený výsledek. Zvukař poskytne tipy, z jaké pozice nejlépe smyčcové mixtury snímat. A ke slovu se dostane i kontroverzní undergroundový romantik Josef Klíč.

Kvarteto - čtyři blízcí sourozenci

Aranžér:


Kvarteto již dle svého názvu zahrnuje čtyři nástroje - první a druhé housle hrající sopránové a altové hlasy, violu pohybující se v tenorové i altové poloze a violoncello, které se zhošťuje role basového či barytonového instrumentu. Vezmeme-li v úvahu, že každý ze smyčců může hrát dvojhlasně, při pořádném zabrání či rychlém přesmýknutí až kvazitrojhlasně, dostáváme se ke kombinovanému osmi (4 x 2) nebo dokonce dvanáctizvuku (4 x 3).

Protože jde o nástroje z jedné rodiny, jejich témbr je velice kompaktní, stejnorodý. Tato vlastnost ještě více vyzní při sjednoceném frázování - stejně vedených smycích. Z opačného pohledu všechny čtyři instrumenty disponují barevně kontrastními rejstříky a přehršlí odlišných smyků. To jim umožňuje sestavovat zvukově odlišné vrstvy.

Tip: Jinak zní smyky krátké a odrážené, jinak krátké odsazované, jinak dlouhé a přerušované, jinak dlouhé a vázané. Odlišná je hra smyčcem u kobylky nebo nad hmatníkem, jiný valér generuje drknutí prstem (pizzicato).

Pravidlo: Jde vlastně o čtyři sólové nástroje hrající jakostně čisté harmonické tóny - tj. s komplexním spektrem shorků (plné alikvotů s dostatečným odstupem od spodní šumící hladiny), jejich dynamika je sice tišší, ale barva ostřejší.

Kdo dominuje a kdo je utěsňován?

Mezi ostřejší zvuky patří obecně tóny hrané na dvou vrchních strunách, které jsou prostě více napnuty, tím lépe pruží a vyluzují i větší počet shorků. Navíc dvě horní struny u houslí bývají celokovové, a tedy tóny jsou ještě brysknější.

Problém obvykle nastává s c a g strunami violy, dostatečně nepružícími. Jejich hebký odstín hrozí snadným zamaskováním, pokud ve stejné poloze hraje hlavně violoncello. Hlasy houslí se obvykle pohybují nad nimi a tím přinejmenším nemaskují fundamenty i jejich druhý  i třetí shorek. Hebký spodní tón violy je tehdy čitelný, i když průhledný.

Pozn. Problém však nastává, pokud chceme, aby v akordu zněly všechny hlasy barevně a  vyrovnaně. Spodní struny violy jsou v takovém případě nejužším hrdlem - proto se např. nedoporučuje, aby viola ve spodní poloze hrála hlasy, které formují jakost akordu (v3 nebo m3 nebo v7 nebo m7 atd.). Lehce se může stát, že nebude dostatečně čitelná, a proto působit neurčitě, nepřesvědčivě či i jakoby falešně.

Pozor na dlouhé hlasité akordy, a to především ve středních polohách. Neumožní vyznít hodnotám kratším - např. pro čitelnost pizzicata potřebujeme volný prostor (pauzu, ticho, nízkou dynamiku okolí), aby se jasně prosadil attack (nárůst, drknutí) i release (doznění).

Ambientní snímání

Zvukař


Pro ambientní snímání platí několik zásad - viz Obr. 1: Ambientní snímání:

Zoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa


Zoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa


1. „Okraje“ hudebního tělesa by měly s mikrofony tvořit rovnoramenný trojúhelník.
2. Dvojice mikrofonů by měla svírat úhel 90 °.
3. Mikrofony by měly na těleso pohlížet mírně shora.

Smyčcové kvarteto


je zástupcem malých smyčcových těles. Většinou snímáme pouze ambientně. Vzdálenost dvojice mikrofonů je zhruba pět až osm metrů, někdy se dalším mikrofonem posiluje zvukově slabší nástroj.

Tip: Pokud je posilovaný nástroj ostrý, lze na EQ korekcích ubrat výšky.
Pozor: Posilovaný nástroj musíme ve stereu vždy umístit tam, kde se nástroj nacházel.

V podstatě existují dva způsoby rozmístění nástrojů: basové nástroje jsou v pravé části nebo se nacházejí uprostřed a ostatní nástroje po stranách (ve stereu pragmatičtější řešení).

Měkký komorní smyčcový orchestr

Aranžér

Komorní smyčcový orchestr již patří mezi střední nebo i vícečlenná tělesa. Může hrát pod taktovkou dirigenta, anebo i zcela naostro bez něho - záleží na zvyku. Najdeme v něm stejné zastoupení hlasů jako v kvartetu, přibyl však part kontrabasu. Celkový počet smyčců v souboru se obvykle pohybuje mezi dvanácti až jedenadvaceti hudebníky. Mohou tak např. existovat následující kombinace:

Primy46
Sekundy35
Violy24
Violoncella24
Kontrabasy12
Celkem1221

Všimněte si, že čím hornější hlas, tím je dynamicky posilován větším počtem skupinových nástrojů. Paradoxem je, že ačkoliv dynamická hladina tělesa zvýšeným množstvím instrumentů narostla, témbr opačně změkl. Proč? Mírnými fázovými posuny nestejně zahraných unison, ale prostě i „svéhlavostí“ vrstvících se výškově stejných kmitů se v tónech zastírá diskrétnost shorků - tedy odstup ostré alikvotní tónové složky od dynamicky slabší a měkké hlukové. Přibývá prostě šumů a rozmazaných spekter. Tišší ale ostrý tón sólových houslí tak nahrazuje hlasitější, ale hebčí signál např. skupinových prim.

Tip: Sólové akustické housle zahrané forte anebo co nejlépe korečně zesílené dokážou docela pronikavě a čitelně vyčnívat z celé smyčcové sekce.

Pozn. 1: Podobný zvukový efekt znají například pianisté (ostré křídlo, kde jsou dvě až tři struny co neblíže výškově sladěny, oproti měkkému rozladěnému honky-tonk pianu) i kytaristé (čistá cinkající elektrická kytara proti měkce zefektované “krabičkou“ chorus, kde byl programem znásoben počet hlasů a ty následně také rozladěny).

Pozn. 2: Množství nástrojů v některých smyčcových tělesech se může blížit až šedesáti, v případě sladkých holywoodských smyčců dokonce až osmdesáti. Otázkou zůstává, nakolik takový spartakiádní počet zásadně, či nezásadně mění již tak měkký témbr tělesa.

Pozor i na jiné nástroje!

Zvukař


Smyčcový orchestr je těleso střední velikosti. Smyčce jsou rozděleny v sekcích, mohou být doplněny i jinými nástroji (žestě, plátkové nástroje, harpsichord). Nezřídka tu figuruje i instrument sólový.

Celek snímáme ambientně, vzdálenost dvojice mikrofonů se pohybuje od deseti do dvaceti metrů (podle velikosti tělesa). Sólové nástroje vždy posilujeme speciálními mikrofony. V případě potřeby můžeme posílit i některé zvukově slabší sekce.

Symfonický orchestr - smyčce dynamicky dohánějí dřeva a žestě


Aranžér

Obsazenost smyčců v symfonickém orchestru záleží na historických typech těles - např. v tzv. klasickém orchestru s nižším množstvím dřev a žesťů nemusí ještě čelit tak silným zvukovým hradbám, jejich počet se ustálil na jednadvaceti - ve složení, které uvádíme ve druhém sloupci výše. Jiná okázalost nastala v romantismu: V raném byl orchestr obohacen o tehdy nová dřeva (např. anglický roh či kontrafagot) a hlavně žestě (průrazné pozouny), dostačovalo ještě složení 14, 12, 10, 8, 6 (hlasy jsou uvedeny ve stejné posloupnosti jako v případě orchestru smyčcového). Avšak v romantismu pozdním, kdy přišlo na řadu ohromování ztrojnásobováním dřev i zčtyřnásobováním žesťů, již musely smyčce skórovat složením 16, 16, 12, 10, 8 i více. Inu, on to obrozenec zaplatí :-)

Pozn.: Není divu, že prostřednictvím amplifikace/zesílení jednotlivých nástrojů či menších sekcí se v moderním 20. století dostaly ke slovu mnohem úspornější metody.

Dvojí rozmístění smyčců

Zvukař


Symfonický orchestr patří mezi největší hudební tělesa. Smyčcové i ostatní nástroje jsou rozděleny v sekcích. Rozmístění je v zásadě dvojí - viz Obr. 2: Rozmístění sekcí symfonického orchestru:

Zoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa


Zoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa


1.Smyčce hrají vpředu, zleva doprava jsou rozsazeny od nejvyšších po nejnižší - od prvních houslí po kontrabasy. Za smyčci se pak nacházejí ostatní nástroje.

Výhody: Zvuková vyváženost, konkrétnost a souhra smyčců.
Nevýhody: Nevyvážená stereobáze (výšky vlevo, basy vpravo).

2.První a druhé housle figurují po stranách, mezi nimi violy a čela. Kontrabasy sedí vzadu za čely. Ostatní nástroje jsou rozmístěny obdobně, jsou ale posunuty více vlevo.
Výhody: Vyvážená stereobáze (basy uprostřed, harmonie a jasné barvy po stranách).
Nevýhody: Matnější zvuk kontrabasů.

Symfonický orchestr snímáme ambientně, vzdálenost dvojice mikrofonů od orchestru je v desítkách metrů. Sólové nástroje i sekce vždy posilujeme dalšími mikrofony.

Pozor! Větší vzdálenost mezi dvojicí mikrofonů a posilovacími mikrofony působí rušivé zdvojení.
Řešení: Zvuk z posilovacího mikrofonu zpozdíme.

Tip: Zpoždění (ms) = vzdálenost mikrofonů (m) x 3

Co v rock bandu?

Aranžér

Jak smyčcové kvarteto, tak celý smyčcový orchestr nejsou v rockovém či beatovém prostředí ničím neznámým. Fungují především v baladách (Beatles/Yesterday) nebo i svižnějších skladbách (Lucie/Amerika). Významově totiž zabírají velice široký výsek - od folklóru přes renesanci a romantismus až např. k současnějšímu impresionismu - a tyto stylové prvky pak do rocku dle potřeby vnesou a začlení. Měkkým orchestrálním valérem dokážou nenásilně vyplnit zadní harmonické plány (podobně jako např. rejstříky Pad). A svou univerzálností i přizpůsobivostí lehce fúzovaly, a podílí se tak podstatně na již etablovaných modernějších stylech pop či rock music - např. v 70. létech na disku.

Smyčce s rytmikou

Zvukař


Při živém vystoupení s rockovou sestavou se většinou používají jen sekce houslí a viol. Čela a kontrabasy by byly maskovány bicími a basovou kytarou. Při studiové práci se mohou uplatnit všechny smyčcové nástroje.

Při živém vystoupení je problémem ambientní snímání.

Pozor! Hlasité rockové nástroje působí nepříjemné přeslechy do houslových mikrofonů.
Řešení 1: Smyčce musíme snímat více kontaktněji a provést případné EQ korekce.
Řešení 2: Použijeme směrovější mikrofony nebo mikrofony dynamické.
Řešení 3: Smyčcovou sekci oddělíme paravány nebo plexisklem.

Zoufalý aranžér XXVII - smyčcová tělesa


Jaké zkušenosti mají muzikanti

Undergroundový romantik Josef Klíč má vskutku široký a rozporuplný záběr: Je koncertním mistrem orchestru Janáčkovy opery v Brně, sezónním mistrem orchestru Opern Werk Stadt Wien. Tvoří nedílný a významný hráčský podíl Moravského smyčcového kvarteta, učí na JAMU. Zároveň však má blízko k undergroundu - společně koncertuje se Závišem, s Plastic People, J.E. Fričem, vystupuje s Magorem Jirousem a dalšími

Na co se při secvičování smyčcového kvarteta soustředíte nejvíce?
Základem je znát kontext díla a vžít se do role komponisty. Co se týče technických záležitostí, je třeba zabývat se především dynamikou - ne vždy má vůdčí hlas čnít nad ostatními - a vybudovat zvukovou plastičnost. V neposlední řadě je nutné vyprecizovat společnou dynamiku, sjednotit fráze a smyky. Jedná se o činnost, která by se dala přirovnat k detailní práci hodináře či klenotníka.

Který nástroj či rejstříky jsou ve smyčcovém kvartetu dynamicky nejcitlivější? Proč?
Myslím, že nejméně problémů je s violoncellem, neboť je zvukově vyrovnané. Naopak největší pozornost věnuje zvukař viole, kvůli její barvě a nosnosti zvuku. Též housle ve vyšších polohách vyžadují pro svou pronikavost zvukové korekce.

Jak v případě orchestru zabezpečujete smyky? Existují různá pojetí?
Smyky se zpravidla vytvářejí podle fráze, jejich smyslem je vytvořit co nejpřirozenější vnitřní prostředí daného partu. Proto vznikají podle nositele melodie, ostatní nástroje se přizpůsobují.

Máš v případě violoncella své oblíbené artikulační fígle (např. druhy smyků, polohu smyčce, práci levé ruky atd.)?
Na tuto otázku je těžko odpovídat, vždy záleží na tom, co jak a kdy hraji.

Hráváš i rockových sestavách. Jak se violoncello prosazuje v hutném elektro-akustickém zvuku?
Patřím v jistém ohledu mezi staromilce, proto v zásadě odmítám používání snímače a jsem pro mikrofon. S tím jsou ovšem spojeny problémy, o kterých by zvukař mohl vyprávět legendy!

Psáno pro: časopis Muzikus 2011/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Zoufaly-aranzer-XXVII-smyccova-telesa~22~leden~2012/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;